34 C 307/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce, přičemž fyzický podpis smlouvy byl nahrazen SMS kódem. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Žalovaná měla úvěr uhradit do [datum]. Uplatněná pohledávka vedle jistiny úvěru ve výši [částka] zahrnuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úrok ve výši 147, [částka] stanovený dle uzavřené smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru, žalobce navrhl, aby soud jeho nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zásilky soudu si nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se nedostavila. Zástupce žalobce omluvil svoji neúčast a neúčast žalobce na nařízeném jednání. 3. Po provedení dokazování dospěl k soud k následujícími skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 4. Žalobce soudu k důkazu předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru. Předložená smlouva ale neprokazuje, že by ji žalovaná uzavřela. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Předložené listinné důkazy neprokazují žádnou spojitost mezi SMS kódem, kterým měla být smlouva ze stany žalované údajně uzavřena, a osobou žalované, její vůlí smlouvu uzavřít, seznámení se s jejím obsahem a jejím následným uzavřením. Pouhé uvedení osobních údajů žalované ve smlouvě nelze považovat za dostačující pro závěr, že žalovaná smlouvu skutečně uzavřela. 5. Z potvrzení o provedené platbě ve spojení se sdělením banky ohledně majitele účtu a výpisem z účtu vyplývá, že na účet žalované byla dne [datum] právním předchůdcem žalobce poukázána částka [částka]. Ze samotného zaslání částky nicméně nelze učinit závěr, že by smlouva byla žalovanou uzavřena, natož o podmínkách, za nichž by se tak stalo. 6. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná měla být vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 6 239, [částka]. Dalším dopisem ze stejného dne měla být žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k úhradě částky [částka]. Oba dopisy měly být žalované odeslány dne [datum]. Žalobce nicméně nepředložil žádný důkaz o doručení uvedených dopisů žalované. 7. K jednání soudu dne [datum] se nedostavil žalobce ani jeho zástupce, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Soud tak nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalovanou a doručení výzev k plnění. Žalobce tedy ohledně těchto svých tvrzení neunesl důkazní břemeno. 8. V projednávané věci jsou rovněž nedostatečná skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před případným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobní návrh v tomto ohledu obsahuje pouze obecná tvrzení, nikoli konkrétní skutková tvrzení týkající se zejména příjmů a výdajů žalované, na základě kterých právní předchůdce žalobce, pokud se žalovanou měl následně uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost žalované posoudil, a konkrétní závěry, k nimž na základě tohoto posouzení dospěl. Z důvodu neunesení břemene tvrzení by pak případná úvěrová smlouva musela být soudem hodnocena jako neplatná. 9. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno tvrzení žalobce o vyplacení částky [částka] žalované, soud nárok žalobce posoudil dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Z výpisu z plateb soud zjistil, že na účet žalované právní předchůdce žalobce zaslal částku [částka]. V řízení nicméně nebylo prokázáno, z jakého konkrétního titulu k poukázání této částky na účet žalované došlo. Soud proto žalované v souladu s ustanovením § 2993 občanského zákoníku uložil povinnost uhradit žalobci částku [částka]. S ohledem na neprokázání doručení výzev k úhradě žalobcem se tato částka stala splatnou v návaznosti na doručení žaloby žalované soudem dne [datum], byla tedy splatná dne [datum] a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s její úhradou. Žalobci tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Z výše uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku [částka] s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítl (výrok II.). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občasného soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 56 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku [částka]), neúspěšný ohledně 44 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku [částka]). Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 %. 12. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a odměny za právní zastoupení ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu právní služby náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka], celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o náhradu za tuto daň, tedy o 21 % Celkem tak náhrada nákladů řízení přestavuje částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 12 %, soud mu přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka]. 13. Soud na náhradu nákladů řízení aplikoval příslušná ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že v daném případě se jedná o typickou formulářovou žalobu. Uplatněným nárokem je pohledávka z tvrzené smlouvy o úvěru, která byla společně s dalšími pohledávkami původního věřitele postoupena na žalobce. Uplatňované nároky se u tohoto typu žalob liší zpravidla pouze výší jistiny a souvisejícím příslušenstvím v závislosti na výši částky, tvrzené splatnosti a úrocích z prodlení. Ohledně dalších skutkových tvrzení bývají dané žalobní návrhy obdobné. 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.