34 C 311/2021-70 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit částku 15.985 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 50,72 Kč za dobu od 19.7.2021 do 3.8.2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.985 Kč za dobu od 4.8.2021 do zaplacení. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky žalobce, přičemž fyzický podpis smlouvy byl nahrazen SMS kódem. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut dne 25.9.2020 úvěr ve výši 10.000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se úvěr zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a dále poplatky za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 5 x 99 Kč a poplatky za SMS servis ve výši 5 x 49 Kč. Dále byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 2 x 500 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši celkem 560 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 1.196 Kč a úrok ve výši 1.960 Kč. 2. Podáním ze dne 6.1.2022 žalobce na výzvu soudu uvedl tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobce nejprve obsáhle rozebral právní úpravu a judikaturu, včetně uvedení vlastních názorů, jakým konkrétním způsobem má být dle žalobce úvěruschopnost před uzavřením smlouvy posuzována. Dle názoru žalobce lze vycházet z žalobcem vytvořeného statistického modelu, při kterém jsou využívány bankovní a nebankovní registry a dále údaje od klientů porovnávány s částkami životního minima dospělého člena domácnosti a rovněž s měsíčními náklady domácnosti na bydlení dle údajů Českého statistického úřadu. V případě žalované se jedná o čistý měsíční příjem ve výši 15.000 Kč, měsíční náklady na bydlení 6.000 Kč a životní minimum člena domácnosti 3.410 Kč, při zohlednění jednoho vyživovaného dítěte. Odbornost posouzení žalobce dovozuje z využití„ sofistikovaného scoringového modelu“. 3. Podáním ze dne 25.1.2022 žalobce doplnil argumentaci ohledně uzavření smlouvy. Dle tvrzení žalobce byla smlouva uzavřena prostřednictvím webového rozhraní a jako taková je opatřena elektronickým podpisem. Předmětnou smlouvu může klient do samotného podpisu kdykoliv zrušit nebo částečně změnit, jakékoliv nejasnosti může konzultovat s pracovníky žalobce. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zásilky soudu si nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání dne 28.2.2022 se nedostavila. Zástupce žalobce se k jednání soudu bez omluvy řádně a včas nedostavil. 5. Po provedení dokazování dospěl k soud k následujícími skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 6. Žalobce soudu k důkazu předložil formulář, který má obsahovat úvěrovou smlouvu, a dále sazebník poplatků. Předložená smlouva ale neprokazuje, že by ji žalovaná uzavřela. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (webového rozhraní), z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Dále předložil žalobce k důkazu tabulku, nazvanou„ printscreeny ze systému společnosti [právnická osoba]“, která však uzavření konkrétní smlouvy s žalovanou nikterak neprokazuje. Předložené listinné důkazy neprokazují žádnou spojitost mezi SMS kódem, kterým měla být smlouva ze stany žalované údajně uzavřena, a osobou žalované, její vůlí smlouvu uzavřít, seznámení se s jejím obsahem a jejím následným uzavřením. Pouhé uvedení osobních údajů žalované ve smlouvě nelze považovat za dostačující pro závěr, že žalovaná smlouvu skutečně uzavřela. 7. Z potvrzení o provedené platbě ve spojení se sdělením banky ohledně majitele účtu a opisem výpisu proplacení smlouvy vyplývá, že na účet žalované byla dne 25.9.2020 žalobcem poukázána částka 10.000 Kč. Ze samotného zaslání částky nicméně nelze učinit závěr, že by smlouva byla žalovanou uzavřena, natož o podmínkách, za nichž by se tak stalo. 8. Dopisem ze dne 21.12.2020, který se dostal dle internetového záznamu o doručování zásilky do sféry žalované dne 30.12.2020, vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 4.673 Kč, aniž by tato částka byla blíže specifikována. Dopisem ze dne 8.2.2021, který se dostal dle internetového záznamu o doručování zásilky do sféry žalované dne 11.2.2021, vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 14.659 Kč, aniž by tato částka byla blíže specifikována. Předžalobní výzvou ze dne 18.6.2021 vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k úhradě částky 15.985 Kč před podáním žaloby, podacím archem k zásilce je však prokázáno pouze odeslání zásilky a nikoliv její doručení žalované. 9. Z tabulky obsahující soupis úhrad vyplývá, že žalovaná neuhradila žalobci žádnou splátku. Z kopie občanského průkazu žalované a zadní strany řidičského průkazu nebyla učiněna žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci. 10. K prokázání tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy předložil žalobce listinu označenou jako úvěrová zpráva, ze které však vyplývá pouze skutečnost, že žalované byla žádost o poskytnutí úvěru opakovaně zamítnuta. 11. K jednání soudu dne 28.2.2022 se nedostavil žalobce ani jeho zástupce. Soud tak nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalovanou, posouzení úvěruschopnosti žalované a doručení předžalobní výzvy. Žalobce tedy ohledně těchto svých tvrzení neunesl důkazní břemeno. 12. V projednávané věci rovněž nejsou dostatečně prokázána skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před případným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobní návrh v tomto ohledu obsahuje pouze obecná tvrzení, nikoli konkrétní skutková tvrzení týkající se zejména struktury příjmů a výdajů žalované, na základě kterých právní předchůdce žalobce, pokud se žalovanou měl následně uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost žalované posoudil, a konkrétní závěry, k nimž na základě tohoto posouzení dospěl. Pokud žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel namísto skutečných údajů ohledně příjmové, výdajové a majetkové situace žalované z částky životního minima a dále statistických měsíčních nákladů na bydlení, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a pouze formální (v tomto směru srov. totožně závěry rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 2.12.2021, sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalobce navíc v řízení nikterak svá tvrzení ohledně souhrnných příjmu a výdajů žalované neprokázal. 13. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno tvrzení žalobce o vyplacení částky 10.000 Kč žalované, soud nárok žalobce posoudil dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Z výpisu z plateb soud zjistil, že na účet žalované žalobce zaslal částku 10.000 Kč. V řízení nicméně nebylo prokázáno, z jakého konkrétního titulu k poukázání této částky na účet žalované došlo. Soud proto žalované v souladu s ustanovením § 2993 občanského zákoníku uložil povinnost uhradit žalobci částku 10.000 Kč. S ohledem na neurčitost částek obsažených ve výzvách žalobce, kdy tyto částky neodpovídají požadované částce v soudním řízení a není z nich ani patrné, jaké složky žalované částky jsou ve výzvách obsaženy, vycházel soud při posouzení splatnosti v návaznosti na doručení žaloby žalované soudem dne 17.1.2022, částka byla tedy splatná dne 18.1.2022 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s její úhradou. Nelze ve vztahu ke splatnosti vycházet ani z předžalobní výzvy, jelikož její doručení žalované nebylo prokázáno. Žalobci tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Z výše uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku 10.000 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu pro neunesení důkazního břemene ohledně uzavření smlouvy a pro neplatnost případné smlouvy z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované zamítl (výrok II.). 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občasného soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 60 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku [číslo], 672 Kč), neúspěšný ohledně 40 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku 6.698,17 Kč). Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %. 16. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu právní služby náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, celkem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobce p