34 C 315/2021-65 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 17.396,97 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.090,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.311,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17.396,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úrokem 29 % ročně z částky [číslo], 997 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 38.804,29 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6.684,04 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10.753,10 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 38.804,29 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úrokem 29 % ročně z částky 38.804,29 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 11. 10. 2018 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 21.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 60 týdenních splátkách ve výši 653 Kč Kč. Poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2019 Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 3.756 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně, dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8.228 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6.191 Kč. Žalovaný poslední splátku uhradil dne 24. 2. 2019, žalovaný celkem uhradil částku 5 472 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020. Žalobce dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 9. 7. 2018 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 45.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 18 měsíčních splátkách ve výši 4.498 Kč Poslední splátka byla stanovena na 9. 1. 2020 Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 11.028 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 29% ročně, dále odměnu za zpracování a doručení ve výši 15.017 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9.914 Kč. Žalovaný poslední splátku uhradil dne 24. 2. 2019, žalovaný celkem uhradil částku 15.432 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020. Ve věci obou pohledávek bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Podáním ze dne 10. 1. 2022 žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce nedisponuje kopiemi dokladů, které měl žalovaný v rámci posuzování úvěruschopnosti předložit právnímu předchůdci žalobce. Žalobce neuvedl konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, ze kterých bylo při posouzení úvěruschopnosti vycházeno. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne 11. 10. 2018 měl být jejím předmětem úvěr v částce 21.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 60 týdenních splátkách po 653 Kč (poslední splátka ve výši 648 Kč), celkem měl uhradit částku 39.175 Kč. Úrok měl přestavovat částku 3.756 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8.228 Kč, částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6.191 Kč a sazba RPSN 230,82 % Částku ve výši 21.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Dle tabulky umoření – přehledu plateb žalovaný celkem uhradil částku 5.472 Kč. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovaných osob, jeho čistý měsíční příjem činí 9.765 Kč a další čisté příjmy jeho domácnosti činí 4.500 Kč, to vše za situace, kdy zdroj příjmů mají být pouze jeden. Odhadované měsíční náklady žalobce pak měly dosahovat 2.000 Kč. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle smlouvy ze dne 9. 7. 2018 měl být jejím předmětem úvěr v částce 45.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 18 měsíčních splátkách po 4.498 Kč (poslední splátka ve výši 4.493 Kč), celkem měl uhradit částku 80.959 Kč. Úrok měl přestavovat částku 11.028 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 15.017 Kč, částka za administrativní činnost a komfortní splácení 9.914 Kč a sazba RPSN 127,12 %. [příjmení] ve výši 45.000 Kč byla žalovanému poskytnuta při uzavření smlouvy. Dle tabulky umoření – přehledu plateb žalovaný celkem uhradil částku 15.432 Kč. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistý měsíční příjem činí 9.765 Kč, jeho ostatní čisté příjmy činí 10.400 Kč a další čisté příjmy jeho domácnosti činí 11.500 Kč, to vše za situace, kdy zdroj příjmů má být pouze jeden. Interní a externí splátky žalovaného měly představovat 0 Kč a odhadované měsíční náklady žalobce pak měly dosahovat 2.500 Kč. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 mělo být žalovanému oznámeno postoupení obou pohledávek na žalobce a žalovaný měl být vyzván k jejich úhradě. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě před podáním žaloby. K oběma dopisům předložil žalobce doklady o odeslání, doklady o doručení žalobcem předloženy nebyly. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených