34 C 56/2022-45 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kounické Předměstí, obec Ivančice, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). V žalobě uvedla, že sama žalovaná v rámci své úřední činnosti zjistila nesrovnalosti v zápisu vlastnických práv v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kounické Předměstí. Žalobkyně měla nabýt vlastnictví k předmětným nemovitostem děděním po svém otci, o čemž ji žalobkyně vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Ze strany žalobkyně byla rovněž poskytnuta informace o vysídlení [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] je bez bližší informace zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí. Usnesením Státního notářství v [obec] ze dne 5.6.1959, sp. zn. D 84/59, nabyla vlastnictví k přiděleným pozemkům po svém otci [jméno] [příjmení] jakožto přídělci, zemřelém dne [datum], žalobkyně jakožto jeho dcera. Žalobkyně nechala zpracovat srovnávací sestavení parcel, ze kterého vyplývá, že pozemek dříve vedený jako par. [číslo] je nyní veden jako pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek dříve vedený jako parc. [číslo] je nyní veden jako parc. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek dříve vedený jako parc. [číslo] je nyní veden jako parc. [číslo]. Pozemek dříve vedený jako parc. [číslo] je nyní veden jako parc. [číslo] parc. [číslo]. Všechny uvedené pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kounické Předměstí. Pasivní legitimace žalované v řízení je dána ustanovením § 65 zákona č. 256/2013, katastrální zákon. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k mimosoudnímu řešení věci. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spočívá dle tvrzení žalobkyně v tom, že žalobkyně zdědila předmětné nemovitosti po svém otci, který je nabyl přídělem, avšak přídělová listina nebyla vložena do katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí je tak nadále zaspána nedostatečně identifikovaná osoba [jméno] [příjmení] namísto žalobkyně. Dle katastrálního úřadu se však nejedná o zjevnou chybu a nelze proto provést nápravu jinak, než soudním rozhodnutím. Dle ustanovení § 114b odst. 1 občanského soudního řádu„ vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.“ Dle ustanovení § 114b odst. 5„ jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.“ Dle ustanovení § 153a odst. 1 občanského soudního řádu„ uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.“ Usnesení se shora uvedenou výzvou a žalobní návrh byly žalované doručeny dne [datum] do vlastních rukou do datové schránky. Soud přistoupil k vydání výzvy za situace, kdy řízení o určení vlastnického práva je typově složitým sporem jak po skutkové, tak i právní stránce. Je tedy na místě postupovat při přípravě jednání postupem dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu tak, aby případná procesní obrana žalované včetně skutkových tvrzení a důkazních návrhů účastníků řízení byla zjištěna ještě před případným nařízením jednání ve věci samé. Žaloba obsahuje dostatečná žalobní tvrzní, za kterých lze přistoupit k přípravě jednání vydáním výzvy dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2004, sp. zn. 32 Odo 180/2004). V žalobě je dostatečně vylíčen předmět řízení, určen žalobní nárok, jehož přiznání se žalobkyně domáhá, a uvedena konkrétní skutková tvrzení ve vztahu k určení vlastnického práva, ze kterých nelze dospět k závěru, že by nárok žalobkyně byl evidentně neoprávněný (v této souvislosti srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [číslo], č.j. 13 Co 133/2017-61). Žalovaná je ve věci pasivně legitimována s ohledem na právní úpravu ustanovení § 65 odst. 5, odst. 6 a odst. 7 katastrálního zákona. Žalovaná se ve věci samé vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum]. Ve vyjádření žalovaná uvedla, že souhlasí s názorem žalobkyně ve vztahu k pasivní legitimaci žalované v řízení o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Žalovaná není jako vlastník nemovitostí zapsána a nemá zájem se vlastníkem stát, k předmětu žaloby nemá žádný hmotněprávní vztah. Otázkou dle žalobkyně je, zda by neměla být účastníkem řízení [jméno] [příjmení], která má vztah k předmětu žaloby. Pokud jde o vlastní předmět sporu, žalovaná uvedla, že nemá žádné výhrady k tvrzením uvedeným v žalobě, neboť vyplývají z listin, které ve většině vyhledala sama žalovaná. Žalovaná se sama vzdát majetku, uznávat vlastnictví či jiným způsobem s tímto majetkem disponovat nemůže. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud rozhodl na základě vlastního uvážení. V prvé řadě je třeba uvést, že z vyjádření žalované vyplývá, že vůči nároku žalobkyně nevznáší žádné námitky, naopak potvrzuje skutečnosti uvedené v žalobním návrhu. Žalovaná se ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. vyjádří, jestliže z jejího včasného vyjádření vyplývá, že nárok neuznává, a alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a které by v případě, že budou prokázány, mohly vést přinejmenším k částečnému úspěchu žalované ve sporu. Žalovaná nemusí rozvádět obranu vůči uplatněnému nároku do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobkyně. Postačí, pokud postaví proti tvrzením žalobkyně alespoň taková tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ její obrany proti žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004). Domýšlet obsah neúplného vyjádření není možné (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 544/05). V posuzované věci je však z obsahu vyjádření žalované zřejmé, že žádnou takovou obranu nevznáší a zamítnutí žaloby nenavrhuje. V souladu s citovaným ustanovením § 114b odst. 5 občanského soudního řádu se má za to, že žalovaná nárok vůči ní uplatňovaný uznává. Soud proto, aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 občanského soudního řádu), rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč a z odměny za právní zastoupení 9.300 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu pak náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 900 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem tvoří náhrada nákladů řízení žalobkyně částku 17.342 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro poskytnutí jiné než zákonem stanovené lhůty.