34 C 94/2022-67 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 13.467,30 Kč s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalobce provedl pro žalovanou dílo spočívající v geodetických parcích, cena díla byla vyúčtována fakturami na částku 127.292 Kč, na kterou žalovaný uhradil 40.292 Kč, a dále na částku 47.553 Kč, částku 9.438 Kč a 12.705 Kč. Zůstatek faktur ve výši 156.696 Kč žalovaný neuhradil, žalobce proto pověřil právního zástupce k vymožení pohledávky. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě, žalovaná dluh uhradila dne [datum]. V souladu s ustanovením § 513 občanského zákoníku jsou příslušenstvím pohledávky i náklady spojené s jejím uplatněním, které jsou tvořeny náklady na právní zastoupení žalobce dle advokátního tarifu za úkony převzetí a přípravy věci a jednoduché výzvy k plnění před podáním žaloby, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobce plátce. Celkem se jedná o částku 13.467,30 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou zástupce žalobce ze dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě celkové částky 156.696 Kč. Na tuto výzvu reagovala sdělením, že částka 9.438 Kč byla uhrazena dne [datum] a zbývající dluh ve výši 147.258 Kč hodlala uhradit ve splátkách. Úhradu však učinila následně dne [datum]. Až po dobrovolné úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána k úhradě nákladů právního zastoupení v celkové výši 17.714,40 Kč. Dále žalovaná uvedla svůj názor na zavedení institutu předžalobní výzvy ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu s tím, že předžalobní výzva má být poslední výstrahou dlužníkovi před podáním žaloby tak, aby mu byla jeho povinnost ještě připomenuta, čímž se mu poskytne možnost vyhnout se zahájení soudního řízení, jež by jeho dluhy navýšilo o soudní poplatek, hotové výdaje a náhradu za úkony právní služby v řízení. V rámci podnikatelského styku je dle tvrzení žalované běžné, že v případě pohledávek po splatnosti se nejprve dlužníkovi zašle zcela jednoduchá upomínka, takovou upomínku však žalovaná neobdržela. Předžalobní upomínka zaslaná zástupcem žalobce je dle názoru žalované banální a pouze zkratkově shrnuje dosud neuhrazené faktury a upozorňuje na možnost soudního řešení. Žalovaná proto nevidí nutnost vyhledání právního zástupce a neshledává účelnost takto vynaloženého nákladu. Dále chybí v této výzvě identifikace nároku na náhradu nákladů právního zastoupení, když tyto byly uvedeny až v další výzvě po provedení úhrady dluhu. Žalobce měl namísto nákladů právní zastoupení uplatit paušální náhradu ve výši 1.200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle žalované se jedná o zneužití práva na právní pomoc a cílené navyšování nákladů právního zastoupení, kdy žalobce mohl zaslat zcela banální upomínku sám, případně tento postup odporuje dobrým mravům. Žalobce podáním ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum] doplnil, že žalobce svoji pohledávku opakovaně urgoval telefonicky a rovněž emaily. Dále uvedl, že dne [datum] uhradil zástupci za zastoupení v předmětné věci částku 6.050 Kč a dne [datum] částku ve výši 6.050 Kč. Další částky již uhrazeny nebyly. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu. Z listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalované částku 12.705 Kč za geodetické práce se splatností [datum]. Fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalované částku 47.553 Kč za geodetické práce se splatností [datum]. Fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalované částku 9.438 Kč za geodetické práce, splatnou dne [datum]. Fakturou ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalované geodetické práce v částce 12.792 Kč, splatné dne [datum]. Emailem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných faktur a nabídl žalované možnost úhrady ve splátkách. Emailem ze dne [datum] žalobce opětovně žalovanou vyzval k úhradě dlužných faktur, dále tak učinil rovněž emailem ze dne [číslo] Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 156.696 Kč, kdy tato částka představuje součet jednotlivých neuhrazených faktur. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná zástupci žalobce, že částka 9.438 Kč byla uhrazena dne [datum] a v případě částky 147.258 Kč žádá žalovaná o úhradu ve 3 měsíčních splátkách po 49.086 Kč počínaje [datum]. Dle oznámení o provedení příkazu k úhradě byla částka 12.705 Kč uhrazena dne [datum], částka 87.000 Kč dne [datum] a částka 47.553 Kč dne [datum]. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanou k úhradě příslušenství pohledávky tvořené náklady spojenými s jejím uplatněním, a to za dva úkony právní služby představující přípravu a převzetí věci a předžalobní výzvu, paušálních náhrad hotových výdajů a náhrady za daň z přidané hodnoty, celkem částky 17.714,40 Kč, ve lhůtě do sedmi dnů. Dle doručenky datové zprávy byla výzva doručena žalované dne [datum]. Dopisem datovaným dne [datum] žalovaná sdělila zástupci žalobce, že požadovanou částku na nákladech zastoupení žalovaná neuznává, neboť právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu ve věci, k čemuž nedošlo. Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli činí 1.200 Kč na paušální náhradě. Ze strany žalované bylo hrazeno na první výzvu věřitele, žalovaná proto nepředpokládá, že by náhrad nákladů řízení byla žalobci přiznána. Postup zástupce žalobce shledává žalovaná neetickým a nezákonným. Dlužná částka byla uhrazena na základě výzvy ze dne [datum], která nemá ani náležitosti předžalobní výzvy. Dle dokladů o úhradách (stvrzenek) uhradil žalovaný právnímu zástupci částku 6.050 Kč dne [datum] a částku 6.050 Kč dne [datum], celkem 12.100 Kč. Dle ustanovení § 513 občanského zákoníku jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou širším pojmem, než je náhrada nákladů sporného řízení ve smyslu ustanovení § 151 občanského soudního řádu. Právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky není nezbytně spojeno se zahájením soudního řízení. Naopak, zahrnuje všechny účelně vynaložené náklady, které by průměrně rozumově nadaná osoba vynaložila v souvislosti s uplatněním své pohledávky. Zahrnuje tak i náklady na vyhotovení předžalobní výzvy, náklady právního zastoupení, poštovné apod. Uvedený závěr podporuje i znění bodu [číslo] („ náklady spojené s vymáháním by měly zahrnovat rovněž náklady spojené s vymáháním administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděné platby“) a bodu [číslo] („ kromě nároku na zaplacení pevné částky pokrývající interní náklady spojené s vymáháním by měl mít věřitel rovněž nárok na náhradu zbývajících nákladů spojených s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. K těmto nákladům patří zejména náklady, které věřiteli vzniknou pověřením advokáta nebo využitím služeb společnosti vymáhající pohledávky“) preambule směrnice 2011/7/EU. Je nutné rozlišovat mezi náklady spojenými s uplatněním pohledávky, které jsou jejím příslušenstvím, a náklady vynaloženými v příčinné souvislosti s porušením povinnosti, které jsou samostatnou pohledávkou, nikoli příslušenstvím (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.2.2013, sp. zn. 15 Co 1292/2013). Tomuto rozlišení pak odpovídá závěr, že náklady uvedené v ustanovení § 513 občanského zákoníku musejí být vynaloženy v souvislosti s uplatněním pohledávky, včetně nákladů vynaložených kvůli tomu, že dlužník byl vyzván k zaplacení. Náklady soudního řízení dle ustanovení § 151 občanského soudního řádu jsou potom podmnožinou nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Paušálně stanovená částka vládním nařízením ve výši 1.200 Kč představuje minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky, nikoliv vyloučení požadavku na náklady skutečně vynaložené (k totožným závěrům srov. [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022). V posuzované věci z provedených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná neuhradila pohledávky žalobce vyúčtované fakturami, a to ani po dobu měsíců od jejich splatnosti, nečinná zůstala i po opakovaných výzvách samotného žalobce. Žalobce tedy zcela oprávněně pověřil advokáta k zastupováním při vymáhání úhrady těchto pohledávek. Pokud žalovaná namítala, že se jednalo o zastoupení účelové a postačovalo zaslání jednoduché upomínky žalobcem, z předložených emailových výzev je patrné, že s tímto závěrem se ztotožnit nelze. Sám žalobce žalovanou vyzýval opakovaně, přesto žalovaná pohledávky po dobu měsíců neuhradila, plnění žalo