42 C 122/2022-28 — Okresní soud Brno-Venkov

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem v návrhu na zahájení řízení výslovně souhlasil a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil. 3. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného jízdného v částce 50 Kč, tj. 2 x 25 Kč a přirážky k jízdnému v částce 3 000 Kč, tj. 2 x 1 500 Kč, neboť žalovaný cestoval v níže uvedené dny vozidlem žalobce bez platné jízdenky. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaného písemně vyzval k zaplacení dlužné částky, tento však žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se proto s ohledem na prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení. 4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] předžalobních upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum], spolu s poštovními podacími archy ze dne [datum] a [datum], zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se dne [datum] v 9:47 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky autobusu [číslo] kdy kontrola proběhla na zastávce [část obce] v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalovaný se dne [datum] v 17:50 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky tramvaje [číslo] kdy kontrola proběhla na zastávce [ulice] nádraží v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalovaný dlužné částky žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce. 5. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému [územní celek] ve spojení s tarifem. Ve smyslu § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalovanému právo, aby ho [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], přepravce, ve shora uvedeném dni přepravil do místa určení řádně a včas a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dopravci jízdné, vznikla jí dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě autobusové linky vychází z § 18a odst. 2 písm. c), § 18a odst. 3, § 18b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] ve spojení s tarifem. Nárok žalobce v případě tramvajových linek, vychází z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z ustanovení § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] ve spojení s tarifem. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku vždy ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 200 Kč, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21% náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč. 7. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.