43 C 20/2022-57 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum], která byla převedena do rejstříku C dne [datum], se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 1736,11 Kč z titulu smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], ze dne [datum], [číslo] kdy na základě smlouvy byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně zapůjčen modem, po ukončení smlouvy dne [datum] měl žalovaný povinnost toto zařízení vrátit, což však neučinil, vznikla mu tak povinnost uhradit smluvní pokutu. Práva ze smluvního vztahu následně z právní předchůdkyně přešla fúzí sloučením na žalobkyni. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který byl zrušen podáním odůvodněného odporu žalovaným. 3. K jednání se dostavily obě strany, žalovaný dluh neuznal, svoji obranu založil na zpochybnění aktivní legitimace žalobkyně, neboť podle žalovaného závazek platně nepřešel na žalobkyni. 4. U jednání byly provedeny listinné důkazy, a sice smlouva o poskytování služeb č.l. 12, zakázkový list č.l. 13 – 14, odstoupení od smlouvy č.l. 15, zakázkový list č.l. 16, ceník č.l. 17, výzva k úhradě dluhu č.l. 18 + doklad o odeslání č. l. 19, lustrace CEO, CEV, ISIR čl. 49, VOP čl. 23, výpis OR čl. 31, upomínka čl. 43, vyúčtování čl. 44, vyúčtování z [datum], předložené u jednání soudu. 5. Podle § 119a odst. 2 o. s. ř. byl zamítnut návrh žalovaného na provedení důkazu rozhodnutím o fúzi a dokumentaci k převodu předmětného modemu na žalobce zamítá, neboť byl proveden důkaz výpisem z OR, jehož součástí je zápis fúze, opatřování dalších dokumentů týkající se fúze a převodu majetku bylo nadbytečné, pokud dokumenty k převodu jednotlivých součástí majetku byly vůbec zpracovávány. 6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění platném do 31. 12. 2021, se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Na podkladě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí bylo ujednání o pronájmu modemu [anonymizována dvě slova], zakázkovým listem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovanému bylo (po výměně za původně poskytnuté zařízení) poskytnuto zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] odstoupil od smlouvy, k ukončení smlouvy došlo dne [datum]. Bylo prokázáno zakázkovým listem o odpojení služeb, že nebyl předmětný modem vrácen, toto bylo potvrzeno stranami rovněž při jednání soudu. 10. Byla proto nárokována smluvní pokuta, když ve smlouvě, smluvní podmínky pod písm. f), žalovaný prohlásil, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Výše smluvní pokuty 2000 Kč byla ověřena z žalobkyní předloženého Ceníku, povinnost smluvní pokutu uhradit je dále stanovena v bodě 7.6 všeobecných obchodních podmínek. Výše nárokované částky pak byla žalobkyní ponížena započtením oproti jiným platbám žalovaného za služby žalobkyně, namísto částky 2000 Kč tak byla nárokována částka 1736,11 Kč. 11. Soud se neztotožnil s obranou žalovaného, spočívající v tvrzení, že jeho dluh platně nepřešel na žalobkyni, když bylo výpisem z obchodního rejstříku prokázáno, že k rozhodnému dni fúze sloučením [datum] přešlo jmění včetně práv a povinností z veškerých smluvních vztahů, tedy i smluvního vztahu se žalovaným, z právní předchůdkyně [právnická osoba] na žalobkyni. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, výrokem I. uložil žalovanému uhradit žalovanou částku. Žalobkyně nenárokovala příslušenství pohledávky. 13. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 14. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 200 Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Za účast u jednání náleží odměna 1000 Kč podle § 7 bodu 3 advokátního tarifu, dále paušální náhrada 300 Kč. Celkem tak náleží 2200 Kč, navýšené o sazbu DPH, když zástupce doložil, že je plátcem DPH, náleží tak 2662 Kč + 400 Kč = 3062 Kč. 15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.