7 C 110/2021-25 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 525 Kč spolu s úrokem z prodlení. Žalobkyně sdělila, že žalovaná částka představuje v částce 25 Kč dlužné jízdné a v částce 1 500 Kč přirážku k jízdnému, neboť žalovaná cestovala dne [datum] vozidlem žalobkyně bez platné jízdenky. Žalobkyně uvedla, že žalovanou písemně vyzvala k zaplacení dlužné částky, tato však žalobkyni ničeho neuhradila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.); žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení a žalovaná se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem ze dne [datum] zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se dne [datum] v 7:44 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky tramvaje [číslo] kdy kontrola proběhla na zastávce [ulice] nádraží v [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Žalovaná dlužné částky žalobkyni neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Dle § 2578 o. z. podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Žalované tak ve smyslu § 2550 o. z. vzniklo smlouvou o přepravě osoby právo, aby ho žalobkyně, přepravce, ve shora uvedeném dni přepravila do místa určení řádně a včas a žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni jízdné, vznikla jí dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobkyně v případě tramvajové linky vychází z § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [územní celek] ve spojení s tarifem. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu § 1968 o. z. ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 200 Kč, příprava a převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby). Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (189 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.