7 C 231/2022-27 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 20 970,68 Kč a úroku z prodlení. Žalobkyně sdělila, že uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] kupní smlouvu na koncové zařízení IMEI [číslo] typu [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]. Byla sjednána podmíněná sleva 4 000 Kč a zbylá část kupní ceny 10 350 Kč měla být uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 450 Kč. Byla sjednána splatnost splátek a žalobkyně se zavázala poskytnout žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích osob a služeb souvisejících. Žalovaná se zavázala za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované žalobkyní ve lhůtě splatnosti mezi účastníky sjednané. Požadovaná částka 20 970,68 Kč představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran 7 070,68 Kč, součet zbývajících splátek za koncové zařízení 9 900 Kč a podmíněnou slevu 4 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k plnění do [datum]. Žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní výzvou podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovaná skutkové tvrzení žalobkyně nezpochybnila, označené důkazy nevyvrátila. Dne [datum] bylo jednáno v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o. s. ř.; předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. U jednání dne [datum] bylo provedeno dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně tak prokázala, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli platně kupní smlouvu a žalovaná nezaplatila kupní cenu. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (K) upní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Po podřazení zjištěného skutkového stavu podle § 2079 odst. 1 o. z. byla žaloba posouzena právně jako důvodná a žalovaná byla zavázána k zaplacení nedoplatku kupní ceny. Žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila věřiteli dluh, podle § 1968, § 1970 bylo tak rozhodnuto o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši v souladu s § 1, § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb., a to vzhledem k výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni prodlení dlužníka. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni účinnosti smluv mezi žalobkyní a žalovanou, se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V posuzované věci se tedy nejedná o platbu za službu elektronické komunikace, ale o výjimku ze služeb elektronické komunikace – o službu nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Jedná se o inominátní smlouvu podle § 1746 odst. 2 o. z. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost objednání služeb třetích stran prostřednictvím telekomunikační sítě, žalovaný se zavázal za tyto služby uhradit vyúčtovanou cenu, splatnou dne [datum]. Žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil věřiteli dluh, podle § 1968, § 1970 bylo tak rozhodnuto o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši v souladu s § 1, § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb., a to vzhledem k výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni prodlení dlužníka. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 840 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla přiznána ve výši 300 Kč za úkony do podání návrhu na zahájení řízení (včetně) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť podaná žaloba odpovídá návrhu podanému na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Právnímu zástupci pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby 3 x 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby). Dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu paušální částka 100 Kč (3 x 100 Kč) Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (252 Kč).