7 C 75/2021-53 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a [katastrální uzemí], zapsaný na [list vlastnictví], vedený Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovištěm Brno-venkov. V průběhu řízení došlo k rozdělení a přečíslování předmětného pozemku žalobkyně na parc. [číslo]. Žalovaní jsou vlastníky v režimu společného jmění manželů pozemků sousedících s pozemkem žalobkyně, a to konkrétně pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše v obci a [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov. Postupem času žalovaní začali bez jakékoli dohody či souhlasu žalobkyně využívat pozemek ve vlastnictví žalobkyně, a to jižní část původního pozemku parc. [číslo] v rozsahu 70 m2 (nyní odpovídající pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]), na kterém si žalovaní vystavěli zpevněnou terasu s venkovním posezením a houpačkou. Žalovaní si dále bez souhlasu žalobkyně tuto část oplotili plotem s betonovou podezdívkou a betonovými sloupky. Předmětnou část pozemku žalovaní využívají neoprávněně min. od roku 2015. Žalovaní byli na protiprávnost svého jednaní žalobkyní upozorňováni a dopisem ze dne [datum] byli vyzváni k náhradě vzniklého bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu, a to zpětně za 3 roky ve výši 28 000 Kč a zároveň byli vyzváni k jednání o odkupu předmětné části pozemku. Jelikož k mimosoudní dohodě nedošlo, žalobkyně požaduje po žalovaných za kontinuální užívání 70 m2 pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu vydání bezdůvodného obohacení, a to za období od [datum] do [datum], kdy výše bezdůvodného obohacení byla žalobkyní vyčíslena v souladu s metodikou znaleckého oceňování nemovitostí jako [číslo] z hodnoty bezprávně užívané části pozemku v hodnotě 4 000 Kč/m2 ročně, tedy ve výši 28 000 Kč. Žalovaní byli k úhradě vzniklého bezdůvodného obohacení opakovaně vyzváni upomínkou ze dne [datum], ve které byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do [datum], do dne podání žaloby však žalovaní žalobkyni ničeho neuhradili. 2. Žalovaní na jednání soudu dne [datum] uvedli, že před 11 lety jednali s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], o odkupu předmětné části pozemku, kdy na záloze uhradili dne [datum] částku 40 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně však převod předmětné části pozemku podmiňovala výstavbou opěrné zdi, kterou žalovaní v roce 2010 postavili a příspěvkem na stavbu protihlukové stěny ze statických důvodů ve výši 17 000 Kč, který žalovaní rovněž poskytli. Došlo k zaměření a vytyčení předmětné části pozemku, avšak k samotné koupi a převodu nemovitosti již nedošlo, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se dostala do problémů. Na splnění podmínek dohlížel za [právnická osoba] pan [příjmení]. Žalovaní společnost urgovali, ta však zůstala nekontaktní. O převodu pozemku na žalobkyni žalovaní nebyli informováni. Žalovaní dále sdělili, že k odkupu předmětné části nemovitosti zatím nedošlo, neboť nepanuje mezi účastníky shoda na ceně nemovitosti, částku 28 000 Kč jako bezdůvodné obohacení však uznávají. 3. Na jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení. Přítomní žalovaní s částečným zpětvzetím žaloby vyslovili souhlas. 4. Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 5. Soud tedy z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení v souladu s citovaným ustanovením zákona ve výroku II. tohoto rozhodnutí zastavil, a to co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení. Po částečném zastavení řízení tak předmětem žaloby zůstal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 28 000 Kč. 6. Soud na nařízeném jednání dne [datum] provedl dokazování listinnými důkazy (protokol o jednání), ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] spolu se seznamem nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní jsou v režimu společného jmění manželů vlastníci mimo jiné pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], nacházející se v obci a [katastrální uzemí], vedeno Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-venkov. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-venkov. Z předložených výtisků z ortofotomapy z katastru nemovitostí (č.l. 8-9 spisu) byla zjištěna vzájemná poloha nemovitostí žalobkyně a žalovaných, kdy pozemek žalobkyně bezprostředně souvisí s pozemky žalovaných. Z předložených fotografií ze stránky mapy.cz (č.l. 5-7 a č.l. 14 spisu) byl zjištěn rozsah oplocení a užívání pozemku žalobkyně žalovanými. Na fotografiích je patrná zastavěná část pozemku žalobkyně, která charakterově souvisí s užíváním nemovitostí žalovanými (drobná stavba, betonové oplocení s dřevěnými laťkami). Z předloženého seznamu nemovitostí [list vlastnictví] ze dne [datum] a souvisejících výřezů z ortofotomapy bylo zjištěno, že došlo k rozdělení a přečíslování předmětného pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] přičemž rozsah užívání nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně žalovanými odpovídá nyní označeným pozemkům parc. [číslo]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1) uhradil [právnická osoba] a.s., sídlem [adresa], částku 40 000 Kč jako zálohu na pozemek. 8. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] spolu s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky 28 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, ke kterému mělo dojít neoprávněným užíváním pozemku žalobkyně. Dále byli žalovaní vyzváni k řešení situace do budoucna, a to buď odkupem předmětné části pozemku, nebo jeho vyklizením. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní byli právním zástupce žalobkyně opětovně vyzváni k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 28 000 Kč do [datum]. 9. Žalovanými navržený důkaz znaleckým posudkem, výslechem svědka pana [příjmení] a výslechem sousedů jako svědků soud neprováděl, neboť shora uvedenými důkazy byl skutkový stav zjištěn v rozsahu dostatečném pro právní posouzení věci. Pokud soud některé provedené důkazy v rozsudku nezmiňuje, pak z nich neučinil relevantní skutková zjištění. 10. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaní jsou vlastníci předmětných sousedících pozemků nacházející se v obci a [katastrální uzemí]. Žalovaní minimálně od roku 2015 užívají sousední pozemek žalobkyně, původně označený jako pozemek parc. [číslo] bez souhlasu žalobkyně, a to v rozsahu 70 m2. Doba a rozsahu užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně žalovanými byla mezi účastníky nesporná. Rovněž výši vzniklého bezdůvodného obohacení 28 000 Kč za neoprávněné užívání pozemku v době od [datum] do [datum], žalovaní nerozporovali, uvedli, že nárok uznávají v plném rozsahu, soud proto považoval tato skutková tvrzení účastníků rovněž za nesporná. 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně prokázáno, že žaloba je důvodná. Mezi stranami nebylo sporu a odpovídá to též zápisu v katastru nemovitostí, že žalobkyně a žalovaní jsou vlastníky bezprostředně sousedících předmětných pozemků v [katastrální uzemí]. Žalovaní část pozemku ve vlastnictví žalobkyně původně označeného jako parc. [číslo] využívali v rozhodném období od [datum] do [datum] v rozsahu 70 m2 pro svou soukromou potřebu, aniž by k tomuto užívání měli soukromoprávní či veřejnoprávní titul. Tím, že žalovaní užívali předmětný pozemek bez platného právního titulu, tedy protiprávně užívali cizí hodnotu, obohatili se bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně (ochuzené), a v důsledku toho jsou povinni žal