8 C 157/2022-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 72,30 Kč. Tvrdí, že žalovaný přihlásil do evidence poplatníků v září 1987 televizní přijímač a vznikla mu povinnost platit televizní poplatky 135 Kč měsíčně. Žalovaná částka představuje televizní poplatky za 10 měsíců, a to únor 2021 až listopad 2021. Žalobce vyzval písemně žalovaného k úhradě televizních poplatků, žalovaný však dosud ničeho nezaplatil. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalovaný jakožto držitel televizního přijímače se řádně přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku měsíci září 1987. Televizní poplatky hradil, avšak v období od února 2021 do listopadu 2021 již nikoli. Poplatek činil vždy 135 Kč měsíčně, a dohromady dlužné poplatky za 10 měsíců představují žalovanou částku 1.350 Kč. Žalobce upomenul žalovaného o úhradu televizních poplatků ve výši žalované částky dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému téhož dne odeslán doporučeně. Žalobce v dopise upozornil žalovaného na to, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se se svým nárokem na soud. Žalovaný dosud na žalovanou částku ničeho neuhradil. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Poplatníkem tohoto poplatku je ve smyslu § 3 odst. 2 citovaného zákona mimo jiné fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Povinností fyzické osoby, tedy i žalovaného, je platit televizní poplatek z televizního přijímače v souladu s ust. § 5 odst. 4 citovaného zákona, přičemž výše poplatku činí dle § 6 částku 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný v souladu s ust. § 7 odst. 2 téhož zákona nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce a platí se podle § 7 odst. 1 téhož zákona provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, anebo prostřednictvím pověřené osoby. 5. Žalovaný jakožto poplatník televizního poplatku splnil svoji povinnost ve smyslu § 8 odst. 2 citovaného zákona oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a učinil tak v měsíci září 1987. Nedostál však svojí povinnosti zaplatit televizní poplatky za shora uvedených 10 měsíců. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto poplatků výše uvedeným dopisem a poskytl mu k tomu dostatečnou a přiměřenou lhůtu, jak žalobci ukládá ust. § 10 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v této lhůtě poplatky neuhradil, je žalobce oprávněn domáhat se zaplacení televizních poplatků u soudu. 6. Žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každého poplatku, tedy od 16. dne měsíců únor 2021 až listopad 2021, přičemž úrok z prodlení za televizní poplatek byl vypočten vždy z částek 135 Kč měsíčně. Výše úroku z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž účastníci si jinou sazbu úroků z prodlení neujednali. Žalobce, i když má právo na zaplacení úroků z prodlení za dobu až do úplné úhrady dlužných částek, nárokuje úroky z prodlení z každého měsíčního poplatku pouze do [datum]. Soud výpočtem ověřil, že úrok z prodlení dohromady za žalobcem požadovaná období činí 72,30 Kč. 7. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud zohlednil, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis, v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze dvou paušálů režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z částky 126 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna a paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Při stanovení výše odměny a paušálu použil soud ustanovení § 14b a nikoli § 7 advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.