34 C 271/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4.525 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný byl evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], a že v období od 15.6.2022 do 18.8.2022 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Proto žalobkyni vzniklo podle 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., právo na zaplacení příspěvku ve výši 4.225 Kč, a to za dobu, kdy vozidlo nebylo v rozporu s výše uvedeným zákonem pojištěno. Dále požadovala žalobkyně související náklady, a to náklady na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že v předmětném období již nebyl vlastníkem uvedeného vozidla, což dokládá kupní smlouva. Na tuto procesní obranu žalovaného již žalobkyně nereagovala. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Upomínkou žalobkyně ze dne 6.10.2022 byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 4.225 Kč a nákladů ve výši 300 Kč, a to podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., za období od 15.6.2022 do 18.8.2022, tj. 65 dnů při denní sazbě příspěvku 65 Kč, a to do 60 dnů. Výzvou ze dne 11.1.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 4.558 Kč, výzvou ze dne 9.2.2030 k úhradě částky 4.600 Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 13.3.2023. Dle výpisu z registru vozidel byl veden jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v období od 15.6.2022 do 18.8.2022 žalovaný, z předložené kupní smlouvy ze dne 12.6.2022 však vyplývá, že vozidlo bylo prodáno novému vlastníkovi, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dle § 1 odst. 2 psím. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Za situace, kdy vlastnictví předmětného vozidlo bylo v posuzovaném období zjištěno u jiné osoby než u žalovaného, nejsou splněny předpoklady pro přiznání nároku žalobkyně vůči žalovanému na úhradu příspěvku nepojištěných a nákladů na uplatnění, vymáhání a upomínání. Soud proto žalobu zamítl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšná žalobkyně má povinnost nahradit náklady řízení žalovanému. Náklady žalovaného jsou tvořeny paušální náhradou nezastoupeného účastníka řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za vyjádření k žalobě ve výši 300 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.