34 C 287/2022-72 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 20.110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 123 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20.110 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky žalobce, přičemž fyzický podpis smlouvy byl nahrazen SMS kódem. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se úvěr zavázal uhradit spolu s úrokem Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 14.969 Kč. Dluh žalovaného byl zesplatněn dne [datum], když žalovaný porušil povinnost úvěr řádně a včas splácet. Dluh ve výši 20.110 Kč je složen z jistiny ve výši 14.995,99 Kč, úroků ve výši 1.960 Kč, nákladů na vymáhání 460 Kč a smluvních pokut ve výši 2.695 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu uvedl tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Dle názoru žalobce lze vycházet z žalobcem vytvořeného statistického modelu, při kterém jsou využívány bankovní a nebankovní registry a dále jsou údaje od klientů porovnávány s částkami životního minima dospělého člena domácnosti a rovněž s měsíčními náklady domácnosti na bydlení dle údajů Českého statistického úřadu. V případě žalovaného se jedná o čistý měsíční příjem ve výši 25.000 Kč a nákladů na bydlení 5.000 Kč. Odbornost posouzení žalobce dovozuje z využití„ sofistikovaného scoringového modelu“. Dále žalobce doplnil argumentaci ohledně uzavření smlouvy. Dle tvrzení žalobce byla smlouva uzavřena prostřednictvím webového rozhraní a jako taková je opatřena elektronickým podpisem. Předmětnou smlouvu může klient do samotného podpisu kdykoliv zrušit nebo částečně změnit, jakékoliv nejasnosti může konzultovat s pracovníky žalobce. Žalobce podrobně popsal jednotlivé SMS zprávy zasílané žalovanému a navrhl, aby soud učinil dotaz na poskytovatele elektronických komunikací ohledně IP adresy a uživatele předmětného telefonního čísla. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se nedostavil. 4. Po provedení dokazování dospěl k soud k následujícími skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 5. Žalobce soudu k důkazu předložil formulář a úvěrovou smlouvu, dále sazebník poplatků. Předložená smlouva ale neprokazuje, že by ji žalovaný uzavřel. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (webového rozhraní), z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Totožný závěr soud přijal ohledně kopií občanského průkazu a rodného listu žalovaného. 6. Z potvrzení o platbě ve spojení s výpisem z účtu a se sdělením banky ohledně majitele účtu a tabulky označené jako výpis čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že na účet žalovaného byla dne [datum] žalobcem poukázána částka 20.000 Kč. Platba se shoduje částkou, datem, variabilním symbolem a ID symbolem platby. Ze samotného zaslání částky nicméně nelze učinit závěr, že by smlouva byla žalovaným uzavřena, natož o podmínkách, za nichž by se tak stalo. 7. Dopisem ze dne [datum] měl být žalovaný vyzván k úhradě částky 6.052 Kč a dopisem ze dne [datum] k úhradě částky 18.285 Kč, doklady o odeslání prokazují odeslání dopisů, nikoliv jejich doručení žalovanému. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě částky 20.110 Kč před podáním žaloby, podacím archem k zásilce je však prokázáno pouze odeslání zásilky a nikoliv její doručení žalovanému, navíc se nejedná o odeslání zásilky zástupce žalobce, ale zásilky samotného žalobce, jak vyplývá ze zjištění učiněných soudem v rámci sledování zásilek dle podacího čísla na internetových stránkách pošty. 8. K prokázání tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy předložil žalobce tabulku, ve které je uveden příjem žalovaného 25.000 Kč. Ohledně nákladů jsou uvedeny stávající splátky jiným společnostem ve výši 5.656 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného na bydlení jsou dle sdělení zástupce žalobce přijednání soudu dne [datum] určeny dle statistických údajů ve výši 5.572 Kč, nikoliv tedy dle skutečných žalovaným doložených výdajů. Konkrétní náklady a běžné výdaje žalovaného (například spojené s bydlením apod.) uvedeny nejsou. Uvedeny jsou výdaje domácnosti ve výši 5.000 Kč bez bližší specifikace či doložení této výše. Dále žalobce předložil tabulky lustrace žalovaného označené jako„ kontrola CRIBIS“ a„ kontrola ISIR“, které však ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného neobsahují žádné relevantní informace ohledně příjmů a výdajů žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 13. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 17. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. 18. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Žalobce zjevně neposuzoval konkrétní výdajovou stránku žalovaného ve vztahu ke zjištění alespoň běžných pravidelných výdajů žalovaného, jako jsou náklady na bydlení, energie či běžnou spotřebu. Údaje v tabulkách poukazují na čistě formální přístup ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného, když je vycházeno pouze ze statistických částek. Pokud žalobce při pos