34 C 353/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 43.289 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaná je vlastníkem dvou bytových jednotek [číslo] [číslo]. Od 1.1.2023 je žalovaná povinna hradit zálohu na správu domu a služby související s bydlením v bytě [číslo] ve výši 3.653 kč měsíčně a v bytě [číslo] částku 2.055 Kč měsíčně, a to se splatností vždy do konce příslušného měsíce. Žalovaná tyto platby nehradí, neuhradila ani vyúčtování ze rok 2022 splatné dne 31.8.2023. Na upomínky žalovaná nereaguje. Žalované současně vzniklo právo na výplatu příjmu z kotelny ze bytu [číslo] v částce 11.282 Kč a za byt [číslo] v částce 9.374 Kč. Uvedené částky žalobce započetl na dluh žalované dne 20.9.2023. Žalovaná tak nadále dluží za byt [číslo] částku 29.212 Kč a za byt [číslo] částku 14.077 Kč. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalobce ani žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaná členem SVJ žalobce a vlastníkem shora uvedených bytových jednotek. Dle předpisu měsíčních úhrad platných ke dni 1.1.2023 je žalovaná povinna hradit měsíční zálohovou platbu ve výši 3.653 Kč za bytovou jednotku [číslo] částku 2.055 Kč za bytovou jednotku [číslo]. Dle výpočtu dlužné částky ze dne 20.9.2023 dluží žalovaná od července 2022 celkem 57.400 Kč za bytovou jednotku [číslo] od září 2022 částku 35.164 Kč za bytovou jednotku [číslo]. Žalobcem předložené výzvy jsou datovány dne 14.11.2022 a dne 22.12.2022 a nevztahují se tedy k období, za které jsou dlužné částky požadovány. Dle ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Žalovaná v období od února 2023 do září 2023 za byt [číslo] v období od března do září 2023 za byt [číslo] příspěvky žalobci nehradila. Tyto příspěvky představují v uvedeném období za byt [číslo] částku 29.212 Kč a za byt [číslo] částku 14.077 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila dlužné částky, žalobci přísluší právo domáhat se vždy od měsíce následujícího úroku z prodlení z každé jednotlivé měsíční platby. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, náleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, není proto třeba trvat na zaslání předžalobní výzvy (srov. závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 21.4.2016, sp. zn. I. ÚS 3228/15). Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 2.165 Kč a odměny za právní zastoupení 5.720 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za dva úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby. Ke každému úkonu pak náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 600 Kč Celkem se tedy jedná o částku 8.485 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.