34 C 73/2023 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 140.774,33 Kč s úrokem ve výši 6.048,01 Kč, úrokem z prodlení ve výši 48,13 Kč, úrokem prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 140.774,33 Kč za dobu od 22.1.2022 do zaplacení a úrok ve výši 13,4 % ročně z částky 126.953,98 Kč za dobu od 22.1.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl úvěr ve výši 150.000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 13,4 % ročně. Dopisem ze dne 21.1.2022 došlo k zesplatnění úvěru, jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Smlouvou ze dne 7.6.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, dlužná částka činila ke dni postoupení celkem 146.870,47 Kč. Žalobce se dále domáhal vydání rozsudku jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 65.767,83 Kč s úrokem ve výši 2.779,93 Kč, úrokem z prodlení ve výši 77,79 Kč, úrokem prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 65.767,83 Kč za dobu od 22.1.2022 do zaplacení a úrok ve výši 13,4 % ročně z částky 58.305,02 Kč za dobu od 22.1.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 12.12.2018 smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl úvěr ve výši 96.000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 13,4 % ročně. Dopisem ze dne 21.1.2022 došlo k zesplatnění úvěru, jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Smlouvou ze dne 7.6.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, dlužná částka činila ke dni postoupení celkem 68.625,73 Kč. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Podáním ze dne 21.4.2023 žalobce doplnil tvrzení následovně. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobce ověřena na základě informací poskytnutých žalovaným před uzavřením smlouvy a z veřejných registrů. Smlouva ze dne 29.7.2019 byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví za použití ověření SMS kódem. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy uhradil celkem 67.184,47 Kč, do prodlení se dostal se splátkami za období října 2021 až prosince 2021. Dále žalobce provedl vyčíslení kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení a doplnil způsob započtení jednotlivých plateb žalovaného. Smlouva ze dne 12.12.2018 byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví za použití ověření SMS kódem. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy uhradil celkem 76.911,37 Kč, do prodlení se dostal se splátkami za období října 2021 až prosince 2021. Dále žalobce provedl vyčíslení kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení a doplnil způsob započtení jednotlivých plateb žalovaného. Při jednání soudu dne 5.6.2023 žalobce doplnil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce vycházel ohledně nákladů a výdajů žalovaného z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Ohledně doručení jednotlivých výzev žalovanému žalobce uvedl, že se pokusí vyžádat potvrzení České pošty ohledně doručení zásilek, pokud by tato nebyla k dispozici, navrhl určit splatnost případné dlužné částky v návaznosti na doručení žaloby žalovanému. Při jednání soudu de 10.7.2023 žalobce uvedl, že doklady o doručení výzev žalovanému nedisponuje a navrhuje splatnost dluhu určit v návaznosti na doručení žaloby. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle návrhu smlouvy ze dne 11.12.2018 a akceptace ze dne 12.12.2018 měl být předmětem úvěr v částce 96.000 Kč, který se žalovaný měl zavázat splatit ve splátkách po 2.023 Kč. Úrok měl představovat 13,4 % ročně a sazba RPSN 14,25 %. Součást smlouvy měl tvořit sazebník a všeobecné obchodní podmínky, které žalobce k důkazu předložil. Dle výpisu z účtu ve spojení s tabulkami platební historie a sdělením banky čerpal žalovaný dne 12.12.2018 částku 96.000 Kč a dle tvrzení žalobce celkem uhradil 76.911,37 Kč. Dle návrhu smlouvy ze dne 29.7.2019 a akceptace ze dne 29.7.2019 měl být předmětem úvěr v částce 150.000 Kč, který se žalovaný měl zavázat splatit ve splátkách po 2.434 Kč. Úrok měl představovat 13,4 % ročně a sazba RPSN 14,23 %. Součást smlouvy měl tvořit sazebník a všeobecné obchodní podmínky, které žalobce k důkazu předložil. Dle výpisu z účtu ve spojení s tabulkami platební historie a sdělením banky čerpal žalovaný dne 29.7.2019 částku 150.000 Kč a dle tvrzení žalobce celkem uhradil 67.184,47 Kč. Upomínkami a oznámeními ze dne 2.1.2022, ze dne 2.1.2022, ze dne 21.1.2022, ze dne 21.1.2022, ze dne 23.6.2022, ze dne 22.6.2022 a předžalobní výzvou ze dne 26.9.2022 měl být žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek. K jednotlivým zásilkám žalobce předložil podací archy, které však prokazují pouze odeslání zásilek, nikoliv jejich doručení žalovanému. Pokud žalobce odkazoval na ustanovení § 573 občanského zákoníku, toto ustanovení se týká došlé zásilky a nezakládá fikci ani domněnku dojití zásilky odeslané. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.6.2022 ve spojení s potvrzením ze dne 10.6.2022 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce. Dle tabulek a protokolů, které se vztahují k tvrzenému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vyplývá, že v případě žalovaného bylo při posouzení výdajů žalovaného vycházeno z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, jak při jednání soudu uvedl žalobce. Dle výpisu z účtu žalovaného za měsíc červen 2019 činil zůstatek na účtu žalovaného 1.594,21 Kč, souhrn příchozích plateb 27.200,04 Kč (příjem patrně z pracovní činnosti žalovaného) a souhrn výdajů 28.026,86 Kč. Protokoly o ověření úvěruschopnosti bankou obsahují obecné shrnutí postupů při prověřování úvěruschopnosti, žádné konkrétní údaje vztahující se přímo k osobě žalovaného v nich obsaženy nejsou. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel