42 C 135/2022-51 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.7.2022 se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. K tomu uvedl, že zůstavitelka byla v době úmrtí vdaná, jejím manželem byl již zemřelý [obec] [celé jméno žalobce], jehož právním nástupcem je žalovaný, a dále zanechala dvě děti – účastníky řízení. Zůstavitelka zemřela se zanecháním pořízení pro případ smrti – závěti ze dne 25.5.2014. Šlo o alografní závěť s vlastnoručním podpisem zůstavitelky podepsanou za přítomnosti tří svědků. Svědek závěti [jméno] [příjmení] potvrdil pravost a autentičnost závěti zůstavitelky. Svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] byla v době podpisu závěti manželkou žalobce a snachou zůstavitelky, v době úmrtí zůstavitelky s ní, ani se žalobcem, však již nebyla v žádném příbuzenském či obdobném vztahu. I tato svědkyně potvrdila před notářem, jakožto soudním komisařem, pravost a autentičnost předložené závěti. Svědek [jméno] [příjmení] ve věci před notářem nevypovídal, neboť po těžké nemoci zemřel. Žalobce se zůstavitelkou vycházel velice dobře. Za situace, kdy svědkyně [příjmení] byla soudním komisařem označena za nezpůsobilou, když v době podpisu závěti byla snachou zůstavitelky, nelze brát k tíži žalobce, že jeden ze svědků závěti zemřel, neboť v době podpisu závěti byl živý a plně svéprávný. 2. Žalovaný se vyjádřil tak, že žalobu neuznává. Vyjádřil přesvědčení, že závěť matky byla vyhotovena až po její smrti a neobsahuje její podpis, ale pouze napodobeninu. To dovozoval z toho, že pokud by nebyla žalobcem předložena tato neplatná závěť, pak by žalobce byl po matce dědicem ze zákona, ale s ohledem na ustanovení § 1481 občanského zákoníku je jako dědic nezpůsobilý. Poukázal na jiné řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 24/20158-165, ve kterém se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze zákona po zemřelém otci, a to s odkazem na listinu – Odvolání závěti z 23.2.2016, opatřenou nepravým podpisem zůstavitele, což bylo prokázáno znaleckým posudkem. Znalkyně přitom uvedla, že žalobce jako srovnávací materiál předložil i další listiny, na kterých byl podpis zůstavitele zfalšován. I tehdy měla být podpisu listiny přítomna bývalá manželka žalobce, kdy toto tvrzení se ukázalo nepravdivým. I přes závěr soudu o zfalšování listiny žalovaný tehdy nepodal proti žalobci podnět k zahájení trestního řízení, což žalobci sdělil. Dále upozornil na to, že dědické řízení po matce, která otce předemřela, probíhalo více než 5 let, a za tu dobu nebyla žádná závěť předložena. V úvodu dědického řízení se měl žalobce vyjádřit, že se žádná závěť nenašla, nemá jí k dispozici. Měl za to, že žalobce se poučil z řízení ohledně dědictví po otci, kdy pro něj nemělo trestní následky a vyhotovil tuto novou závěť matky, kterou opatřil nepravým podpisem. Skutečnost, že jeden z tvrzených svědků závěti již zemřel jde plně k tíži žalobce, který mohl závěť předložit již při zahájení dědického řízení, tedy asi před šesti lety, kdy tehdy svědek žil a mohl se k ní vyjádřit. Navrhnul tak zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 3. Účastníci setrvali na svých postojích do konce řízení. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, obstaranými soudem a připojeným spisem ve věci zdejšího soudu sp. zn. 7 C 24/2018, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 6.6.2022, č.j. 21 D 311/2016-159 soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé dne [datum], jehož účastníky jsou pozůstalí synové [jméno] a [jméno] [příjmení] – účastníci tohoto řízení, bylo žalobci uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal proti žalovanému u Okresního soudu Brno-venkov žalobu o určení, že je dědicem ze závěti po zůstavitelce. V odůvodnění tohoto usnesení se podává, že zůstavitelka byla v době úmrtí vdaná, zanechala dvě děti – účastníky tohoto řízení, kteří připadají v úvahu jako dědicové ze zákona I. dědické třídy. Pozůstalý manžel [příjmení] [celé jméno žalobce] se dožil smrti manželky, dne [datum] však zemřel, kdy jeho právním nástupcem je žalovaný. Zůstavitelka zemřela se zanecháním pořízení pro případ smrti – závětí ze dne 25.5.2014. V ní dědicem veškerého majetku určila svého syna – žalobce, který tuto závěť předložil. Žalovaný zpochybnil pravost závěti. Soudní komisař proto povolal svědky závěti, kdy [jméno] [příjmení] uvedl, že byl přítomen sepisu závěti, na konkrétní okolnosti si však s ohledem na dlouhou dobu nevzpomněl. Uvedl, že je a byl plně svéprávný, byl přítomen sepisu závěti a může potvrdit, že zůstavitelka je jedna a tatáž osoba, kdy zároveň s dalšími dvěma svědky byl přítomen projevu zůstavitelky, že jde o její projev vůle. Svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] uvedla, že byla u sepisu závěti, byli tam i další dva svědci a zůstavitelka, bližší okolnosti sepisu si úplně nepamatovala. Uvedla, že byla a je plně svéprávná, zůstavitelka byla v době podpisu závěti její tchýně, žalobce její manžel. Potvrdila autentičnost závěti. Svědek [jméno] [příjmení] se k výslechu před soudním komisařem nedostavil a následně zemřel. S ohledem na existenci sporu mezi dědici pak bylo vydáno uvedené usnesení, když dědické právo žalobce se s ohledem k okolnostem případu jevilo jako nejslabší. Bylo uvedeno, že ohledně zfalšování podpisu zůstavitelky na předložené závěti podal žalovaný podnět k Policii České republiky a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021 pak to, že důkazní břemeno při zpochybnění pravosti a pravdivosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny zůstavitelem, který zemřel po 1.1.2014, zatěžuje toho, kdo z takové listiny pro sebe vyvozuje příznivé následky, tedy závětí povolaného dědice. S ohledem na datum podání žaloby je zřejmé, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené tímto usnesením. 5. Žalobce k důkazu předložil i kopii závěti [jméno] [příjmení], narozené [datum] ze dne 25.5.2014, kdy originál má být založen v dědickém spise. Uvedená listina je psána na psacím stroji, obsahuje strojem vytištěné jméno zůstavitelky a nad ním rukou psaný podpis. Dále jsou na listině rukou psaná jména tří svědků spolu s uvedením rodných čísel a adres, kdy nad tímto je vždy rukou psaný podpis těchto svědků. Jde přitom o [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení]. Listina je označena nadpisem„ Závěť“, jejím obsahem je pak vyjádření vůle zůstavitelky, že ustanovuje za dědice veškerého svého majetku, vlastnícího v den její smrti, svého syna pana [celé jméno žalobce]. Je uvedeno, že před svědky prohlašuje, že listina obsahuje její pravou poslední vůli, kterou vlastní rukou podepisuje. Ohledně svědků je pak obsažen text o tom, že dosvědčují, že výše podepsaná pořizovatelka poslední vůle před nimi uvedeného dne prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli a následně jí s rozvahou, vážně a bez donucení vlastní rukou podepsala. 6. Ze spisu zdejšího soudu, sp. zn. 7 C 24/2018 soud zjistil, že v dané věci byla projednávána žaloba [celé jméno žalobce] proti [celé jméno žalovaného], kdy mělo být určeno, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], otci účastníků. Skutečnost, že žalobce je dědicem ze zákona jím byla dovozována z listiny, kterou zůstavitel odvolal dříve pořízenou závěť, kdy šlo o listinu sepsanou jako alografní, zůstavitelem vlastnoručně podepsanou za přítomnosti dvou svědků. V dané věci byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo č. 631 ze dne 1.11.2019 ohledně pravosti podpisu zůstavitele na předmětné listině, kdy znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěla ke kategorickému závěru, že podpis zůstavitele není jeho pravým podpisem, jedná se o padělek. V návaznosti na provedené dokazování tak byla žaloba v dané věci rozsudkem ze dne 21.8.2020, č.j. 7 C 24/2018-165 zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne 20.2.2021. 7. Z přípisu Policie ČR, Městského ředitelství v Brně, 9. oddělení obecné kriminality ze dne 30.6.2022, č.j. KRPB-111600-65/TČ-2021-060279 bylo zjištěno, že policií bylo prováděno prověřování žalobce ve věci podezření ze spáchání zločinu podvodu ve stádiu pokusu, kterého se mohl dopustit mimo jiné tím, že dne 5.5.2021 v kanceláři notáře [anonymizováno] [příjmení] v úmyslu popřít dědické právo oprávněného dědice a obohatit se o majetek zůstavitelky [jméno] [příjmení], předložil originál alografní závěti datované dnem 25.5.2014, na které se dle oznamovatele [celé jméno žalovaného] nachází padělaný podpis [jméno] [příjmení]. Z přípisu Policie ČR ze dne 13.1.2023 pak bylo zjištěno, že v rámci uvedeného prověřování bylo vypracováno odborné vyjádření v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, kdy znalec dospěl ke kategorickému zápornému závěru, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [příjmení] na závěti ze dne 25.5.2014 není pravým podpisem osoby [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]. 8. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika,