42 C 250/2022-33 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022, doplněným podáním ze dne 17. 1. 2023 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 197 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 3 197 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 27. 5. 2021. Předmětem pojistné smlouvy [číslo] bylo Rizikové životní pojištění – produkt ELÁN (NPS). Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 28. 5. 2021, přičemž pojištění bylo sjednáno na dobu určitou, a to do 27. 5. 2026. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 1 022 Kč měsíčně. Pojistné bylo splatné 1. dne příslušného pojistného období, přičemž pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Žalovaný neuhradil již první splátku pojistného splatnou dne 28. 5. 2021, a to ani po urgencích ze strany žalobce. Žalobce žalovaného k úhradě dlužného pojistného upomínal a upozornil ho na možnost zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného. Žalovaný pojistné neuhradil, pojištění tak dnem 31. 8. 2021 zaniklo. O této skutečnosti žalobce žalovaného písemně informoval oznámením o zániku pojištění. Dlužná částka přitom odpovídá neuhrazenému pojistnému za období od 28. 5. 2021 do 31. 8. 2021 ve výši 3 197 Kč, když žalobce v žalobě provedl konkrétní výpočet této částky. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou pojistného se žalobce domáhal i úroku z prodlení za období ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. ode dne 1. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby. 2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v návrhu na zahájení řízení a svůj souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřil i v návaznosti na výzvu soudu. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, a proto má soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 27. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne 27. 5. 2021 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění, kdy šlo o pojistný produkt ELÁN (NPS). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s počátkem pojištění ode dne 28. 5. 2021 a koncem pojištění dne 27. 5. 2026. Pojistné činilo 1 022 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k 1. dni příslušného pojistného období, které bylo sjednáno měsíční. Žalovaný ani přes výzvu a upozornění na možnost zániku pojistné smlouvy nezaplatil žalobci pojistné splatné dne 31. 8. 2021 (upomínka ze dne 7. 7. 2021) a pojistná smlouva tak ke dni 31. 8. 2021 zanikla, o čemž žalobce žalovaného vyrozuměl dopisem ze dne 21. 9. 2021 a vyzval jej k úhradě dlužného pojistného. Za dobu od 28.5. 2021 do 31. 8. 2021 dluží žalovaný žalobci na pojistném částku 3 197 Kč. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobce žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, o čemž svědčí předžalobní upomínka ze dne 5. 5. 2022 spolu s potvrzením o podání z téhož dne. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje po něm žalobce rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tedy ode dne 1. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku zcela či zčásti uhradil, či že by pojištění v daném období již netrvalo, nezpochybnil výši účtovaných částek. 4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor tak, že účastníci řízení platně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění k datu uzavření smlouvy (dále jen„ občanský zákoník“), kdy podle odstavce 1 tohoto ustanovení se pojistník zavazuje pojistiteli hradit pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti a neuhradil dlužné pojistné za výše uvedené období. Žalobce tak oprávněně požaduje v souladu s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku toto dlužné pojistné, když nebylo prokázáno, že by v dané době pojištění zaniklo. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, soud žalobci přiznal rovněž požadovaný úrok z prodlení, když tento nárok a jeho výše je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dlužného pojistného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o délku období, za které je pojistné nehrazeno, číslo pojistné smlouvy, datum uzavření smlouvy, výpočet žalovanému částky v závislosti na výši pojistného a délce dlužného období, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu nepřevyšuje částku 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT, a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu a sepis žaloby), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč. Pokud jde o úkon právní služby v podobě doplnění žalobních tvrzení, za tento úkon soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jej nepovažuje za náklad potřebný k účelnému uplatňování práva. Dostatečná skutková tvrzení totiž měla být obsažena již v žalobním návrhu tak, aby soud žalobce nemusel k jejich doplnění vyzývat.