42 C 267/2023-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 14. 6. 2023, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 960 Kč za období od 11. 11. 2022 do zaplacení, a to z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 27. 7. 2022 mezi žalobcem a žalovanou. Předmětem pojistné smlouvy [číslo] bylo životní pojištění, kdy šlo o pojistný produkt MOJE JISTOTA. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 28. 7. 2022, přičemž pojištění bylo sjednáno na dobu určitou do 27. 7. 2061. Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 276 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila celkem pojistné za období od 28. 7. 2022 do 10. 11. 2022 v částce 960 Kč. Žalobce žalovanou k úhradě dlužného pojistného vyplývající z pojistné smlouvy upomínal a upozornil ji na možnost zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného. Žalovaná však pojistné nezaplatila, pojistná smlouva tak ke dni 10. 11. 2022 zanikla. O této skutečnosti žalobce žalovanou písemně informoval oznámením o zániku pojištění ze dne 18. 11. 2022. Za období od 28. 7. 2022 do 10. 11. 2022 dluží žalovaná žalobci na pojistném částku 960 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžité částky se žalobce domáhal i úroku z prodlení za období ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného, tj. ode dne 11. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby. 2. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil již v návrhu na zahájení řízení a své stanovisko na výzvu soudu zopakoval a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, a proto má soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z účastníky podepsané nabídky pojistné smlouvy – rizikové životní pojištění MOJEJISTOTA [číslo] ze dne 27. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřeli uvedenou pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ode dne 28. 7. 2022 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 27. 7. 2061. Pojistné činilo 267 Kč měsíčně. Součástí pojistné smlouvy byly i ve smlouvě označené pojistné podmínky žalobce. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 28. 7. 2022 do 10. 11. 2022, kdy pojistná smlouva zanikla. Upomínkou ze dne 16. 7. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného pojistného ve výši 960 Kč a zároveň žalovanou upozornil, že pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno nejpozději do dne 10. 11. 2022, pojištění zanikne. Žalovaná však na upozornění nikterak nereagovala a pojistné neuhradila, pročež pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného dne 10. 11. 2022, což žalobce žalované písemně sdělil dopisem ze dne 18. 11. 2022. Za dobu od 28. 7. 2022 do 10. 11. 2022 dluží žalovaná žalobci na pojistném částku 960 Kč. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobce žalované výzvu k úhradě celkové dlužné částky, o čemž svědčí předžalobní upomínka ze dne 28. 4. 2023 spolu s potvrzením o podání z téhož dne. Protože je žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje po ní žalobce rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 11. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku zcela či zčásti uhradila, či že by pojištění v daném období již netrvalo, nezpochybnila výši účtovaných částek. 4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor tak, že účastníci řízení platně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění k datu uzavření smlouvy (dále jen„ občanský zákoník“), kdy podle odstavce 1 tohoto ustanovení se pojistník zavazuje pojistiteli hradit pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti a neuhradila dlužné pojistné za výše uvedené období. Žalobce tak oprávněně požaduje v souladu s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku toto dlužné pojistné, když nebylo prokázáno, že by v dané době pojištění zaniklo. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, soud žalobci přiznal rovněž požadovaný úrok z prodlení, když tento nárok je v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, neboť žalobce žaluje pohledávku z titulu dlužného pojistného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o délku období, za které je pojistné nehrazeno, číslo pojistné smlouvy, datum uzavření smlouvy, výpočet žalované částky v závislosti na výši pojistného a délce dlužného období, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu nepřevyšuje částku 50 000 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT, a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu a sepis žaloby), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT ve spojení s § 11 a § 13 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.