43 C 145/2022-83 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 12. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 360 000 Kč, sestávající z jistiny 300 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 20 % z jistiny, tj. ve výši 60 000 Kč, s příslušenstvím, z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným. Dluh ze smlouvy nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě výzvy k úhradě. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 13. 7. 2022, čj. 43 C 145/2022-17, podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně odstranila vady žaloby spočívající v nedostatečných skutkových tvrzeních a nedostatečném označení a doložení důkazů, současně byla poučena, že pokud nebude návrh ve stanovené lhůtě doplněn uvedeným způsobem, může být zamítnut pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. 3. Na výzvu soudu, která byla žalobkyni doručena dne 24. 7. 2022, nebylo žalobkyní ve stanovené lhůtě ani později žádným způsobem reagováno. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 21. 2. 2023, přičemž žalobkyni bylo současně s předvoláním k jednání opakovaně zasláno usnesení s výzvou k odstranění vad žaloby s poučením o možnosti zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, současně s upozorněním, že usnesení o výzvě k odstranění vad žaloby bylo žalobkyni již dříve doručeno, avšak nebylo na ně ve stanovené lhůtě reagováno. 5. Ani na opakovanou výzvu soudu, která byla žalobkyni doručena dne 23. 1. 2023, nebylo žalobkyní ve stanovené lhůtě ani později žádným způsobem reagováno. 6. K nařízenému jednání se žalobkyně bez omluvy nedostavila, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně. 7. U jednání bylo žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. opakovaně dáno poučení, že je povinna doplnit tvrzení a důkazní návrhy, konkrétně 1) doplnit tvrzení týkající se smlouvy o postoupení pohledávky, nelze pouze bez dalšího předpokládat, že soud bude vycházet z listin přiložených v žalobě, 2) předložit originál smlouvy o postoupení pohledávky, 3) předložit originál smlouvy o půjčce, 4) doplnit a vysvětlit okolnost, že smlouva o půjčce byla uzavírána dne [datum] a podle článku II. měla být půjčka splacena téhož dne [datum], kdy byla uzavřena, 5) upřesnit a doložit, jakým způsobem bylo oznámení o postoupení pohledávky doručováno žalovanému, prokázat doručení oznámení, 6) doložit předžalobní upomínku, doložit výzvu k úhradě dluhu, prokázat doručení těchto písemností žalovanému, 7) upřesnit a prokázat dílčí úhrady žalovaného na dluh ze smlouvy, a to jednak vůči žalobci, jednak vůči jeho právnímu předchůdci [titul] [jméno] [příjmení], upřesnit a prokázat, na co byly jednotlivé úhrady započteny a jaký je současný stav dluhu na jistině, na příslušenství, na smluvní pokutě. 8. Současně bylo žalobkyni dáno poučení, že pokud ze strany žalobkyně nebudou uvedené nedostatky odstraněny do skončení prvního jednání ve věci vystavuje se žalobkyně riziku, že žaloba bude zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Na následcích poučení žalobkyně ničeho nemění, že se žalobkyně k jednání nedostavila, z účasti u jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání, sama tím zmařila možnost, aby mohla na poučení dané u jednání odpovídajícím způsobem reagovat. 9. Podle § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. 10. Podle § 43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. 11. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. 12. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. 13. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 14. V projednávané věci soud dospěl k jednoznačnému a nevyhnutelnému závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Žalobkyně ani přes opakované výzvy soudu a poučení o následcích nevyhovění, a to jednak usnesením soudu, které bylo žalobkyni mimoto zasláno opakovaně, jednak u jednání nařízeného k projednání věci samé, nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedla neúplně, nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. 15. Jednalo se přitom o skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně skutečností zásadních pro posouzení věci, jak uvedeny pod bodovým výčtem ad 1) až ad 7) výše. 16. K tomu soud dodává, že nelze mít za to, že žalobkyně unesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, za situace, kdy řízení zahájila fragmentární žalobou, ve které absentovala řada údajů nezbytných k projednání věci. Je třeba vymezit nárok a podstatné skutkové okolnosti v žalobě, k těmto následně označit a předložit soudu důkazy. Naopak je nepřípustné toliko odkázat na listiny k žalobě připojené, aniž by byly relevantní skutečnosti vymezeny v textu žaloby, a spoléhat se na to, že snad sám soud si bude dovozovat základní okolnosti věci, např. z připojených listin. V projednávané věci přitom žalobkyně opomenula vymezit řadu základních okolností věci, a to počínaje již otázkou vlastní aktivní legitimace, když k otázce případného postoupení pohledávky z původního věřitele na svoji osobu ničeho netvrdila. Nedostatky žaloby následně nenapravila ani přes opakované výzvy soudu, poté k jednání ve věci, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. 17. Výrokem I. proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 18. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. 19. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 6 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu, po 9740 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 10x započatá půlhodina za cestu k soudu a zpět, celkem 10x 100 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., za použití § 189 odst. 3 věty druhé zákoníku práce, za 2x 205 km cesty ze sídla advokáta v [obec] – [část obce] k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 5,4 litrů motorové nafty na 100 km, tedy celkem 410 x 5,20 Kč + 4,1 x 5,4 x 44,10 Kč, tedy náleží 29 220 Kč + 900 Kč + 1000 Kč + 2132 Kč + 976,40 Kč = 34 228,40 Kč, navýšené o 21 % sazby DPH, které je advokát plátcem, jak soudu doložil, tedy přísluší 34 228,40 Kč + 7188 Kč = 41 416,40 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného. 20. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.