43 C 253/2022-113 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 10. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým bude zrušena vyživovací povinnost k jeho žalované zletilé dceři, stanovená rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 26. 3. 2019, č. j. P 76/2015-74, 9 P a Nc 10/2019. 2. Podáním ze dne 5. 4. 2023 žalobce navrhl změnu žaloby v tom smyslu, že navrhl zrušení vyživovací povinnosti ke dni 2. 9. 2022. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 21. 3. 2023, u kterého žalovaná vypověděla, že po ZŠ tři roky studovala v oboru cukrářky na [střední škola], od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2022. Následně byla přijata na [vyšší odborná škola] pro obor zubní instrumentářky, byla přijata k 1. 9. 2022, ale studium ihned přerušila na jeden rok. Obor zubní instrumentářka zvolila proto, že práce v gastronomii ji baví, ale postupem doby dospěla k tomu, že se tím nechce živit, chce pracovat jako zubní instrumentářka. Jedná se o dvouletý obor, který začne studovat od září 2023. Studium přerušila, neboť se jí naskytla možnost práce v oboru, jednalo se o lukrativní práci ve Vídni, kde vařila a také pekla dezerty, využila tak své studium. Byla tam od září 2022 do konce ledna 2023, kdy měla výdělek cca 1600 Eur čistého měsíčně. Následně ale tuto práci ukončila, neboť už jí to stačilo, a chce se vrátit ke studiu. Nicméně návrat ke studiu je možný teprve od září 2023, proto v mezidobí ihned po návratu nastoupila na brigádu do [společnost], kde měla brigádu již i během školy a podle možností si zde chce přivydělávat i během studia. Podle potřeb zaměstnavatele a rozpisu změn si zde vydělá cca do 5000 Kč měsíčně. 4. Bydlí u matky, která na ni nežádá příspěvky na bydlení, a naopak ji živí. Bydlí s nimi i bratr, který je o 4 roky starší než ona a už pracuje, není odkázán na výživu rodičů, matce přispívá na bydlení částkou cca 3000 Kč měsíčně. Matka pracuje jako hlavní kuchařka v [instituce]. Co se týká úhrad výživného, potom za září a říjen 2022 otec výživné 4000 Kč hradil, potom dva měsíce nikoliv a od ledna 2023 částky znovu posílá. Záměr ohledně dalšího studia a také ohledně pracovní možnosti ve Vídni mu sdělila cca 6 měsíců předem, příliš na to nereagoval, spíš se tzv. zapřel, jinak to spolu neřešili, neboť cca 5 let jsou bez kontaktu, vztahy mezi nimi jsou lehce narušené a ona nemá velký zájem na obnovení kontaktu, spíše se v přítomnosti otce necítí komfortně. 5. V mezidobí do nastoupení studia se po dohodě s matkou rozhodla řešit pouze brigádami, kdy za dané situace považuje za předčasné řešit toto HPP, stejně jí to výslovně řekla i matka. Do budoucna chce pracovat jako zubní instrumentářka, kdy jednak si ověřila, že na zdejším trhu je zubních instrumentářek nedostatek, hlavně ale zvažuje odchod do Vídně, kde jsou lepší pracovní nabídky, kdy při pobytu ve Vídni si jednak kromě angličtiny, kterou má dobrou, velmi zlepšila i němčinu, od kamarádů a také od kolegů v práci si ověřovala, že uznání diplomu v daném oboru je bezproblémové, popř. tamní zaměstnavatelé umožňují doplnit si příslušné formality pro uznání vzdělání. Ten studijní obor je zakončen titulem DiS. 6. Žalobce u jednání vypověděl, že pracuje jako mechanik drážních vozidel v [společnost], na VPP jako řidič autobusu a trolejbusu, kdy celkově si vydělá 35 000 Kč až 40 000 Kč čistého. Dále má přivýdělek na automotodromu [obec] cca 2000 Kč měsíčně, avšak zde působí jako traťový komisař, je to jeho koníček, který je spojen i s výdaji, ten příjem je tak spíše formální. Bydlí ve společné domácnosti s partnerkou, která pracuje u [společnost] s příjmem cca 25 000 Kč čistého měsíčně. Má pouze vyživovací povinnost vůči žalované. Pravidelné výdaje mají s partnerkou, které hradí cca na půl 5500 Kč na bydlení, dále hradí 6000 Kč od loňského roku, 4000 Kč půjčka na rekonstrukci bydlení, obě budou splácet ještě cca 8 roků, dále 8000 Kč potraviny, 4000 Kč ostatní výdaje, 800 Kč lékařská péče – léky pro přítelkyni a úhrady brýlí. Výživné 4000 Kč měsíčně řádně hradí i nadále s výjimkou měsíců listopad a prosinec 2022, jak uváděla dcera, a pokud započne se studiem, je připraven výživné dále platit. Je pravda, že již po několik let fakticky nejsou v kontaktu, ale on svoji dceru nadále miluje a je rozhodně připraven k obnovení kontaktu i vstřícnému jednání vůči ní. 7. O studiu zubní instrumentářky jej dcera informovala v druhé polovině srpna 2022, potom mu 1. 9. 2022 poslala potvrzení o studiu, ale dále jej už neinformovala, zejména mu neřekla o práci v Rakousku. Volbu studijního oboru spolu řešili krátce v lednu 2022, kdy jí předal 10 000 Kč od babičky a ona mu naznačovala, že bude studovat klidně i různé obory, aby využila vyživovací povinnost do 26 let věku. Od července 2021 do srpna 2022 jí posílal i nad rámec výživného, celkově jí posílal 5000 Kč až 6000 Kč měsíčně, a to poté, co si dodělal kurs na řidiče autobusu a trolejbusu. Od září 2022 zvýšené výživné přestal posílat, neboť nástup ke studiu považoval za účelový. Ohledně toho, že na dva měsíce přestal výživné hradit, nekomunikovali, zejména tím chtěl nastartovat komunikaci o další budoucnosti a je připraven ty prostředky doplatit. 8. Soud dále vyšel listinných důkazů, zejména se jednalo o připojený spis P 76/2015, rozsudek čj. 24, rozsudek čj. 74, potvrzení o studiu, sdělení o přerušení studia, lustrace CEO, ISAS, IR, ŽR, RT, KN, RV, sdělení ÚP, OSSZ, doklady o příjmech žalobce, doklady o příjmech žalované, doklady o úvěrech žalobce. 9. Následně bylo jednání odročeno za účelem jednání mezi stranami o mimosoudním řešení věci, tato jednání však nebyla úspěšná. U odročeného jednání byl dále proveden důkaz dohodou o pracovní činnosti, komunikací mezi stranami, nabídkami práce, připojeným spisem 8 C 68/2029, usnesením č. j. 84. 10. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 11. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 12. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 13. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 14. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 15. Podle § 923 odst. 2 občanského zákoníku dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo. 16. Na podkladě obsáhlého a podrobného dokazování, po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení zákona, dospěl soud k následujícím závěrům a rozhodl následujícím způsobem: 17. Soud předně výrokem I. podle § 95 odst. 2 občanského zákoníku připustil změnu žaloby, spočívající v tom, že žalobce časově ukotvil svůj návrh na zrušení výživného tak, že navrhl zrušení výživného s účinností od 2. 9. 2022. Soud při připuštění změny žaloby vyšel z toho, že výsledky dosavadního řízení mohly jistě být podkladem i pro řízení o změněném návrhu, zvláště pokud i před formální změnou žaloby bylo přerušení studia žalované ke dni 2. 9. 2022 opakovaně žalobcem uváděno jako důvod zániku vyživovací povinnosti, k této skutkové okolnosti bylo rovněž již před změnou žaloby vedeno podrobné dokazování. 18. Výrokem II. soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované coby jeho zletilé dceři, jak byla vyživovací povinnost stanovena rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 26. 3. 2019, č. j. P 76/2015-74, 9 P a Nc 10/2019, kterým byla žalobci – otci uložena povinnost přispívat na výživu žalované – dcery částkou 4000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem. 19. Soud však oproti návrhu žalobce nepřistoupil k prostému zrušení výživného do budoucna, avšak toliko ke zrušení výživného na dobu přerušení studia žalované, tj. na dobu od 2. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Současně proto výrokem III. výslovně stanovil vyživovací povinnost v totožné výši, počínaje 1. 9. 2023. 20. K tomu bylo prokázáno jak potvrzeními školy, tak zejména věrohodnou a podrobnou výpovědí žalované, rovněž dalšími listinnými důkazy, prokázáno, že k přerušení studia na [vyšší odborná škola], vzdělávací program [číslo] Zubní instrumentářka, denní forma vzdělávání žalovaná přistoupila právě a jen na dobu jednoho roku od 2. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Žalovaná prokázala, že po uplynutí doby přerušení studia znovu nastoupí ke studiu a uvedený dvouletý studijní program hodlá