43 C 53/2023-66 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 13. 2. 2023 se žalobkyně vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni prostory uvedené ve výroku I. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 10. 2023, které bylo za účelem opakovaného obeslání žalované po ověření adresy jejího současného pobytu – nadále na adrese ubytovny – odročeno na 21. 11. 2023. 4. U jednání žalobkyně uvedla, že je navrhováno rozhodnutí o vyklizení prostoru užívaného žalovanou na základě smlouvy o ubytování, kdy tato smlouva byla ukončena dohodou ke dni 30. 11. 2022, avšak žalovaná i nadále bez právního důvodu prostor užívá a brání se vyklizení, nezbylo tak než se tohoto domáhat soudně. Od posledního jednání se ničeho nezměnilo, žalovaná nadále prostor užívá, přestože byla jednatelem žalobkyně osobně v mezidobí upozorňována na vedení řízení, termín dnešního jednání a povinnost k tomuto jednání se dostavit. 5. Soud dále vycházel z listinných důkazů výpisem OR čl. 5, smlouvou o ubytování čl. 6, dohodou o ukončení smlouvy čl. 9, předžalobní výzvou čl. 10, lustrací ISAS čl. 15, výpisem z KN čl. 24. 6. Podle § 2326 občanského zákoníku smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 7. Podle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 8. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Bylo prokázáno, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva o ubytování, a to na dobu určitou do 31. 12. 2022, jak ujednáno v čl. IV. bod 1 smlouvy, následně byla mezi stranami dne [datum] uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o ubytování ke dni 30. 11. 2022. 10. Ke dni skončení nájmu 30. 11. 2022 tak byla žalovaná povinna prostor užívaný na základě smlouvy o ubytování vyklidit a vyklizený předat žalobkyni, což se však nestalo, žalovaná prostor užívala nadále, a to bez právního důvodu, i v době projednání věci soudem, na adrese ubytovny byla rovněž obesílána soudem, za tím účelem bylo rovněž jednání odročeno, tak aby bylo umožněno dořešit věc mimosoudně, to se však nestalo. Žalovaná prostor nevyklidila, k jednání soudu se nedostavila, soudní obsílky nepřebírala, nereagovala ani poté, co byla žalobkyní v mezidobí, na které bylo jednání odročeno, oslovena k mimosoudnímu řešení věci, popř. přinejmenším k účasti u jednání soudu. 11. Výrokem I. bylo proto žalobě v celém rozsahu vyhověno. 12. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 13. Náhrada nákladů řízení sestává z náhrady soudního poplatku ve výši 5000 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 1 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, 2x účast u jednání soudu, přičemž bylo rozhodnuto zcela v souladu s návrhem žalobkyně, tedy 5x 1500 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy celkem 9000 Kč. Dále přísluší náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 9x započatá půlhodina za cestu k soudu a zpět, tj. 9x 100 Kč, celkem 900 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., za 412 km cesty ze sídla advokáta v Praze 1 k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 4,4 litrů nafty motorové na 100 km tedy celkem 412 x 5,20 Kč + 4,12 x 4,4 x 34,40 Kč. Tedy náleží 9000 Kč + 900 Kč + 2142,40 Kč + 623,60 Kč = 12 666 Kč, po navýšení o 21 % sazby DPH, neboť advokát doložil, že je plátcem daně, po zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 daňového řádu, náleží 15 326 Kč + 5000 Kč = 20 326 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 14. Soud nepřehlédl, že ve vyčíslení náhrady cestovného, jak předloženo zástupcem žalobkyně, nebyla zahrnuta náhrada amortizace vozidla podle § 1 vyhlášky č. 467/2022 Sb. Soud to považoval za opomenutí nedopatřením, přiznal náhradu i v této části, přihlédl přitom i k tomu, že bylo nárokováno cestovné za účast toliko u jednoho ze dvou jednání, která byla ve věci konána, k druhému jednání advokát zajistil substituta se sídlem v místě soudu, což soud považuje za přístup rozumný, zcela přiměřený poměrům věci, v tomto rozsahu rovněž přiznal náhradu v plné výši. 15. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to v délce 15 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty, současně vzhledem k povaze věci stanovil lhůtu k plnění ve stejné délce, jako by se jednalo o vyklizení bytu, lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil z důvodu srozumitelnosti, rovněž s ohledem na výši částky, shodně se lhůtou plnění ve vztahu k výroku I.