5 C 115/2022-61 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 17. 12. 2021 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 198 914,24 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 889,4 Kč, s kapitalizovaný úrokem ve výši 20 761,18 Kč, s 9 % zákonným úrokem z prodlení z částky 198 914,24 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení a s 13,6% úrokem p. a. z částky 198 914,24 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdí, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné produktové podmínky a Sazebník banky. Na základě ujednání v článku II. a III. smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 205 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet], a to úvěr neúčelový, jednorázový, převodem na běžný účet žalovaného sjednaný v článku III. smlouvy. Žalovaný se v čl. II. zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 13,60 % ročně, zavázal se rovněž hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 35 VPP další poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit poplatek ve výši uvedené v čl. II. V souladu s čl. II. odst. 4 smlouvy byl žalovaný povinen splatit celkovou výši poskytnutého úvěru v 108 anuitních měsíčních splátkách ve výši 3 300,58 Kč, s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 294 Kč měsíčně. Měsíční splátka byla splatná vždy k 25. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 25. 3. 2018. Splátky poskytnutého úvěru, včetně úroků byl žalovaný povinen dle článku III. odst. 2 a 3 smlouvy splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu č. [bankovní účet] ve prospěch úvěrového účtu č. [bankovní účet], řádně a včas. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků, vyčíslených poplatků. Na předmětný úvěr do zesplatnění uhradil žalovaný pouze 21 602,83 Kč. Banka proto využila svého práva a dle čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy dopisem ze dne 29. 12. 2018 ukončila poskytování úvěru, úvěr zesplatnila k 28. 12. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, včetně úroků a poplatků ve výši 209 799,87 Kč. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena, po zesplatnění uhradil žalovaný částku 10 000 Kč, a to ve dvou splátkách dne 18. 1. 2019 a 26. 2. 2019. Dlužná žalobcem nárokovaná jistina ve výši 198 914,24 Kč tak představuje poskytnutý úvěr ponížený o veškeré platby na jistinu. Pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla bankou postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2019, s účinností k 21. 10. 2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem 5. 11. 2019. Ke dni postoupení, tj. k 21. 10. 2019 činila pohledávka 211 500,41 Kč bez příslušenství. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na pohledávku uhrazeno 5000 Kč dne 20. 11. 2019. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 24. 1. 2022 byl zrušen usnesením z 10. 6. 2022, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalovanému byly veškeré písemnosti, včetně žaloby, předvolání k nařízenému jednání a procesního poučení soudu, doručovány na evidovanou adresu trvalého pobytu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel. 4. Podáním z 31. 10. 2022 žalobce doplnil skutková tvrzení k výzvě soudu o způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru bankou. Uvedl, že úvěr byl žalovanému poskytnut na základě žádosti žalovaného o úvěr ze dne 26. 2. 2018, žalovaný byl v době před uzavřením úvěrové smlouvy v pracovním poměru u [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], výše jeho průměrného čistého měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce činila 30 000 Kč, ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný měl pracovní poměr na dobu neurčitou, od 1. 7. 2016 byl zaměstnán jako vedoucí vozového parku. Žalovaný doložil potvrzení zaměstnavatele o výši svého příjmu z 22. 2. 2018, sdělil, že žije u rodičů, čistý příjem domácnosti činí 60 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Zjistila, že žalovaný měl vůči bance v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výši měsíčních splátek 250 Kč, z externích zdrojů pak bylo zjištěno, že další závazky měl žalovaný ve výši 2 956 Kč měsíčně. Po provedeném individuálním hodnocení banka žádosti žalovaného o úvěr vyhověla. 5. U jednání dne 22. 3. 2023 soud věc projednal v nepřítomnost žalovaného i žalobce, při jednání provedl soud dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. 6. Skutková zjištění soud činil z žalobcem předložených listinných důkazů. Z žádosti o úvěr ze dne 26. 2. 2018 a z potvrzení o výši příjmu žalovaného ze dne 22. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný, vedoucí vozového parku ve [právnická osoba] [anonymizováno], má čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců 248 117 Kč, za poslední 3 měsíce činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 30 000 Kč. Zaměstnavatel potvrdil, že žalovaný není ve zkušební době, není s ním vedeno jednání o skončení pracovního poměru. V žádosti žalovaný uvedl, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 60 000 Kč, žalovaný bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost. Z předložené finanční analýzy banky, ověření dostupných informací z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze ministerstva vnitra, z protokolu o výpočtu disponibilní částky bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce učinil závěr, že žalovaný má volné měsíční finanční zdroje ke splácení úvěru ve výši měsíční splátky 3 300 Kč. 7. Uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo prokázáno smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, expres půjčky, ze dne [datum], ze které bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 205 000 Kč, bezúčelový úvěr, který banka poskytla bezhotovostním převodem na běžný účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy dle smluvního ujednání v článku I. odst. 2 smlouvy byly všeobecné obchodní a produktové podmínky (dále jen„ VPP“), sazebník banky. Na základě článku II odst. 1 smlouvy ve spojení s článkem III odst. 2 a 3 smlouvy banka poskytla dne 26. 2. 2018 žalovanému úvěr ve výši 205 000 Kč ve prospěch jeho běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal dle článku II odst. 4 smlouvy poskytnutý úvěr splatit v 108 pravidelných anuitních měsíčních splátkách po 3 300,58 Kč. Kromě splátky jistiny a úroků se v článku II odst. 4 zavázal hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 294 Kč měsíčně. Měsíční splátka byla splatná vždy k 25. dni kalendářního měsíce, počínaje 25. 3. 2018. Splátky úvěru, včetně úroku byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu ve prospěch úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Dle článku III odst. 6 smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení klienta s úhradou pohledávek banky je banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení do výše stanovené právním předpisem a dále je oprávněna účtovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit svým rozhodnutím dluh klienta za okamžitě splatný a pozastavit poskytování bankovních produktů a služeb. Dle článku III odst. 8 bylo sjednáno oprávnění banky na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením. Pevná úroková sazba dle smlouvy činila 13,60 %, výše RPSN 14,69 %. Žalovaný měl celkově v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradit 357 498,52 Kč. 8. Z rekapitulace úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný uhradil bance celkem 21 602,83 Kč, a to 25. 3. 2018 částku 3 594,58 Kč, dne 25. 4. 2018 3 305,42 Kč, 11. 5. 2018 290,28 Kč, dne 25. 5. 2018 3 594,58 Kč, 25. 6. 2018 3 371,97 Kč, 4. 9. 2018 226,16 Kč, 4. 9. 2018 částku 3 627,03 Kč, 4. 9. 2018 3 592,81 Kč. Z uvedeného je patrné, že žalovaný nehradil předepsané splátky řádně a včas. Po zesplatnění uhradil žalovaný bance 18. 1. 2019 5 000 Kč a 26. 2. 2019 rovněž 5 000 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo na předmětnou pohledávku uhrazeno 5 000 Kč dne 20. 11. 2019. 9. Z prohlášení banky o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek dle článku III odst. 10 písm. c) smlouvy a v souladu s článkem III odst. 11 písm. a) smlouvy prohlásila úvěr za splatný k 28. 12. 2018, o této skutečnosti žalovaného informovala dopisem ze dne 29. 12. 2018, který žalovanému odeslala doporučeně, což bylo doloženo potvrzeným poštovním podacím archem