7 C 234/2023-75 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 6. 2023 ve spojení s částečným zpětvzetím žaloby doručeným soudu dne 17. 7. 2023 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 092 Kč s příslušenstvím, dále pak částky 14 275,49 Kč a úroku ve výši 8,19 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 25. 1. 2022 do zaplacení tak, jak byl žalobkyní specifikován v části III. podání žalobkyně ze dne 17. 7. 2023. Žalobkyně sdělila (tvrdila), že dne 18. 1. 2020 byla mezi účastníky uzavřena platně smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet úvěr 70 000 Kč dne 20. 1. 2020 a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 754 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020 dle splátkového kalendáře. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, dokladů o příjmech a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení požaduje žalobkyně v souladu s bodem 6.5 smlouvy ode dne 25.1. 2022 do úplného zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný před zesplatněním úvěru uhradil částku 6 754 Kč dne 3. 3. 2020, 30. 3. 2020, 27. 4. 2020, 18. 5. 2020, 29. 6. 2020, 4. 8. 2020, 1. 9. 2020 (2x), 23. 11. 2020 (2x), 23. 12. 2020, 1. 2. 2021 (2x), 31. 5. 2021, 26. 7. 2021, 2. 8. 2021, 13. 9. 2021, 13. 10. 2021, 21. 10. 2021. Dne 22. 4. 2021 pak žalovaný uhradil částku 13 500 Kč a dne 23. 4. 2021 částku 8 Kč. Za 5 splátek s prodlením požaduje žalobkyně v souladu s článkem 6.1 smlouvy smluvní pokutu 5 x 499 Kč. Podle článku 6.2 smlouvy náleží dále 8 x náhrada nákladů 200 Kč za každou splátku v prodlení (8 x 200 Kč). Povinnost náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla sjednána podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění úvěru v souladu s článkem 6.3 smlouvy ke dni 23. 1. 2022. Podle článku 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru započítává nezaplacená jistina a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru jako nová jistina ve výši 45 601,41 Kč. Tuto částku měl žalovaný zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V souladu se smlouvou požaduje dále žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny. Smluvní pokuta je v souladu s článkem 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení ode dne 25. 1. 2022 do zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil dne 22. 4. 2022 splátku ve výši 10 000 Kč, dne 10. 6. 2022 splátku ve výši 5 000 Kč, dne 2. 8. 2022 splátku ve výši 5 000 Kč, dne 31. 10. 2022 splátku ve výši 3 000 Kč, dne 29. 12. 2022 splátku ve výši 5 000 Kč, dne 24. 1. 2023 ve výši 3 000 Kč a dne 1. 3. 2020 částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení (podrobně podání žaloby). Dne 23. 8. 2023 bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě nevyjádřil; tvrzení žalobkyně nezpochybnil. U jednání dne 23. 8. 2023 bylo provedeno dokazování listinnými důkazy označenými v žalobě. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (S) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavírání smlouvy (P) oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud se zabýval tím, zda úvěrová smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Žalobkyně zjišťovala pečlivě úvěruschopnost žalovaného a žalovaný smlouvu uzavřel vědom si právních následků neplnění smluvních povinností. Požadovaná plnění jsou tak v souladu s právní úpravou ve světle ústavního pořádku, práva Evropské unie. Úrok z prodlení je v souladu s § 1970 o. z.; výše je dána §§ 1, 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občasného soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 78 % předmětu řízení, neúspěšný ohledně 22 % předmětu řízení. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 % Náklady řízení žalobkyně jsou přitom tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 623 Kč a dále náhrada nákladů právního zastoupení odpovídající odměně podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif): 3 x 2 420 Kč, příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, jednání 23. 8. 2023. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (4 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty (3 528 Kč). Jako účelný nelze hodnotit úkon částečného zpětvzetí žaloby, když tento byl učiněn v návaznosti na výzvu soudu. Celkem činí náklady řízení žalobce 14 787 Kč, žalobci náleží náhrada v rozsahu 56 %, tedy částka 8 281,17 Kč. Lhůta k plnění je odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.; vzhledem k výši požadované částky a době prodlení dlužníka neshledal soud důvody pro delší dobu k plnění.