7 C 238/2023-27 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 8. 2022 domáhala zaplacení částky 9 989,19 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení v částce 508,75 Kč, smluvním úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 189,19 Kč za období od 2. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 989,19 Kč za období od 25. 11. 2021 do zaplacení. Dne 8. 6. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet a k tomuto účtu poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat podmínky poskytnutého úvěru spočívající zejména v dodržení stanoveného úvěrového limitu, řádného splácení poskytnutého úvěru, udržování kreditního zůstatků 1x za období 180 dnů. Nedílnou součástí smlouvy pak byly Všeobecné obchodní podmínky banky a produktové podmínky kontokorentního úvěru. Žalovaný podmínky poskytnutého kontokorentního úvěru nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a čerpala úvěr v částce 8 189,19 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v souvislosti s tímto porušením převedla dne 27. 7. 2020 současnou výši nepovoleného přečerpání účtu v částce 8 189,19 Kč na nově zřízený úvěrový účet. V návaznosti na zřízení uvedeného účtu právní předchůdkyně žalobkyně obeznámila žalovaného možností splácení prostřednictvím splátek. Žalovaný na tuto možnost nikterak nereagoval. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splacena, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a v souladu s ustanoveními smlouvy a podmínek úvěr zesplatnila dopisem ze dne 1. 12. 2020 k témuž dni. Uvedeným dopisem byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka ani přes tuto výzvu nebyla ze strany žalovaného uhrazena, a proto se dlužná částka začala úročit 29% ročním úrokem z nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu. Dne 16. 11. 2021 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba] Uvedená smlouva nabyla účinnosti dne 22. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, který byl žalovanému odeslán dne 9. 12. 2021. Současně byl žalovaný vyzván k plnění žalobci jako novému věřiteli. Dne 17. 8. 2023 bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se bez omluvy nedostavil a nepožádala o odročení jednání; předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedeného dokazování zahrnujícího smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, smlouvu o bankovních produktech a službách, dispozice ke smlouvě, všeobecné a produktové podmínky, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, oznámení o vyčíslení dluhu, sazebník (úrokový lístek), předžalobní výzvu a doklady o doručení byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Na základě zjištěného skutkového stavu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela platně se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru v souladu s § 2395 a následující o. z., která je ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, i smlouvou o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a původní věřitel splnil informační povinnost vůči spotřebiteli. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet, když před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na její poměry. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána z platně uzavřených smluv o postoupení pohledávek. Úrok z prodlení je přisouzen z dlužné jistiny podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. v relaci ke splatnosti pohledávky a výši repo sazby k prvnímu dni prodlení dlužníka. Žalovaný byl zavázán k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož soud neshledal důvody pro lhůtu odlišnou. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 400 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla přiznána ve výši 200 Kč za úkony do podání návrhu na zahájení řízení (včetně) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť podaná žaloba odpovídá návrhu podanému na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Právnímu zástupci pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby 3 x 200 Kč, a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby. Dále byl přiznán 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení 21% navýšení odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH (189 Kč).