8 C 224/2023-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.305 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 3.005 Kč za dobu od 18. 11. 2021 do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil [registrační značka] číslo VIN: [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od 15. 7. 2019 do 2. 12. 2019 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí 9.165 Kč a odpovídá denní sazbě 65 Kč vynásobené počtem dnů 141. Žalobce nárokuje ještě 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku doporučeným dopisem. 2. Procesní stanovisko žalovaného spočívá v tom, že je ochoten dluh zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně s ohledem na své současné příjmy a závazky. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel byl žalovaný veden od 22. 11. 2017 do 3. 2. 2020 jako vlastník a provozovatel osobního automobilu o zdvihovém objemu válců motoru 1896 cm3 [registrační značka] shora uvedeného čísla VIN tovární značky Škoda Octavia. Do výše uvedené doby náleží i žalované období od 15. 7. 2019 do 2. 12. 2019, které představuje 141 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u pojistitele Kooperativa, pojišťovna, a.s., pojistnou smlouvou [číslo] do 21. 5. 2019. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně uvedeného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Dopisem ze dne 12. 2. 2020, doručeným dne 17. 2. 2020, byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 9.165 Kč. Dopisem ze dne 15. 4. 2022 měl být žalovaný upomenut o zaplacení dosud neuhrazené části dlužné částky ve výši 3.405 Kč, v řízení však nebylo prokázáno jeho odeslání či doručení. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně ze dne 5. 8. 2022, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona. 5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2500 cm3, je v § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. 6. Výše příspěvku za žalované období tak představuje denní sazbu 65 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 141, což činí celkem 9.165 Kč. Žalobce však uplatňuje toliko nárok na příspěvek ve výši 3.005 Kč a náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Celková výše žalované částky tak činí 3.305 Kč. 7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu. 8. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku, je dopis žalobce z 12. 2. 2020, který byl žalovanému doručen 17. 2. 2020 Lhůta 30 dnů od doručení této výzvy tedy trvala do 18. 3. 2020, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení 19. 3. 2020. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a pro období druhého pololetí roku 2020 činila 10 %. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 18. 11. 2021 a ve výši toliko 8,5 %. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl. 10. Žalobce měl ve sporu úspěch, a náleží mu tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) právo na plnou náhradu nákladů řízení 5.119 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř., více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb.- advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. 11. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. 12. Při úvaze o lhůtě k plnění vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo může soud určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Na straně žalovaného bylo zjištěno, že jeho [anonymizována čtyři slova], kouří cigarety, jinou závislostí netrpí, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti. Žije sám jednak v bytě v nájmu a jednak v ubytovně zaměstnavatele. Žalovaný pracuje jako traťový dělník s čistým příjmem 30.000 Kč měsíčně, a navíc si přivydělá okolo 10 – 15.000 Kč měsíčně. Za bydlení platí 6.000 Kč měsíčně. Žalovaný má dluh na zdravotním pojištění 50.000 Kč, který splácí po 5.000 Kč měsíčně, a dluh z úvěru na auto, který splácí po 3.000 Kč měsíčně. Exekuce již žalovaný splatil, nemá úspory ani majetek vyšší hodnoty. Žalovaným navržená výše splátek 500 Kč měsíčně je nepřiměřeně nízká a neodpovídá jeho poměrům. Soud proto určil výši splátek 1.000 Kč měsíčně. Ztráta výhody splátek znamená, že pokud by žalovaný nezaplatil některou splátku včas, může se žalobce domáhat splnění celého dluhu najednou.