7 C 104/2024-23 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 10. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 583,27 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 589,60 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 782,07 Kč a dále spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 58 583,27 Kč za dobu od 19. 9. 2023, Anonymizováno, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 583,27 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 8. 1. 2015 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše 60 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovanou posuzovala na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty v žádosti o úvěr, dále nahlížením do veřejných rejstříků a registrů. Bylo ujednáno, že žalovaná je oprávněna peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání úvěrového vztahu, a to i opakovaně. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná dle odst. 1.2 smlouvy zavázala platit úrok ve výši 18,90 % ročně, úrok byl žalobkyní následně snížen na 15 % ročně. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky dle odst. 4.2 smlouvy ve výši dle ceníku žalobkyně, v případě prodlení se splacením se zavázala hradit i zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky, náklady a smluvní pokutu dle platného ceníku. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit, a to ve lhůtě nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Žalovaná byla povinna úvěr splatit tak, že nejpozději v den roční lhůty zajistí, že na jejím účtu budou vloženy nebo převedeny finanční prostředky v dostatečné výši ke splacení dluhu. Ze strany žalované došlo k porušení závazků ze smlouvy, když přes opakované upomínky žalobkyně nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jejím účtu, žalovaná se tak dostala do prodlení se splacením jistiny úvěru. Dle čl. 3.2 smlouvy byla žalobkyně v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru oprávněna zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, vypovědět smlouvu nebo odstoupit od smlouvy. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k zaplacení úvěru, využila žalobkyně svého práva a prohlásila ke dni 1. 2. 2023 celý úvěr za splatný. Žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu výzvou ze dne 4. 2. 2023. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 58 583,27 Kč,, Anonymizováno, částku ve výši 6 589,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % ročně počítaného z jistiny úvěru od 2.2. 2023 do 18. 9. 2023, částku ve výši 5 782,07 Kč na zákonném úroku z prodlení z jistiny od 2. 2. 2023 do 18. 9. 2023 a dále smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 58 583,27 Kč od 19. 9. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 583,27 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovanou opětovně vyzval k úhradě dlužných částek, ta však ničeho neuhradila.2. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. Dne 9. 5. 2024 bylo jednáno v nepřítomnosti žalované podle § 101 odstavec 3 o. s. ř., když jí bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., k jednání se však nedostavila.3. Soud při jednání provedl dokazování žalobkyní předloženými listinami, z nichž byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobním návrhu.4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 1. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu, na základě které žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Dále byla mezi účastníky dne 17. 4. 2019 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované na uvedeném účtu kontokorentní úvěr, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku, a do sjednaného limitu ve výši 60 000 Kč. Strany se dohodly na úrokové sazbě 18,90 % ročně. Nedílnou součástí smluv byly i všeobecné obchodní původního věřitele a sazebník původního věřitele. V čl. 15 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána povinnost žalované nepřekročit sjednaný limit kontokorentu. V případě porušení podmínek smlouvy může věřitel právo čerpat úvěr pozastavit, snížit limit úvěru a dluhy z přečerpání prohlásit za okamžitě splatné, smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit (čl. 3.2 smlouvy). Podrobnými výpisy z účtu žalované spolu s detailem zadaných operací bylo prokázáno, že se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 58 583,27 Kč, banka tedy pohledávku ke dni 1. 2. 2023 zesplatnila a převedla z kontokorentního úvěru žalované na evidenční list pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 4. 2. 2023 a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 9. 2023 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne je prokázáno, že právní zástupce žalobkyně písemně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.5. Po právní stránce soud hodnotil spor následovně. Dle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.6. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožňuje výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použije se přiměřeně ustanovení o úvěru.7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a následující o. z., která je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Úvěrovou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr na běžném účtu do výše limitu 60 000 Kč a žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit. Žalovaná však neplnila své povinnosti ze smlouvy, nepovolený přečerpaný limit neuhradila. Žalobkyně proto pohledávku na zaplacení celého kontokorentu převedla ke dni 3. 2. 2023 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Z listinných důkazů bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalované dle tvrzení žalobkyně a dále i to, že žalovaná žalobkyni dosud neuhradila částku ve výši 58 583,27 Kč vyplývající ze smlouvy o kontokorentním úvěru. Důkazní břemeno k prokazování řádného splácení bylo přesunuto na žalovanou. Na ní tedy bylo, aby tvrdila a prokazovala, že dlužnou částku žalobkyni již zaplatila, případně že tvrzený dluh vůbec nevznikl. Žalovaná v tomto řízení nic takového netvrdila a neprokazovala.9. Protože provedenými důkazy byla prokázána důvodnost podané žaloby, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 583,27 Kč s příslušenstvím dle výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně požaduje smluvní úrok v nižší než ve smlouvě sjednané sazbě. Úrok z prodlení je přisouzen podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 2 344 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla přiznána za 4 úkony právní služby po 3 460 Kč (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání dne 9. 5. 2024) dle § 11 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT). Dále byl přiznán 4 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT.11. Právní zástupkyně žalobkyně dále požaduje cestovné za použití automobilu , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , na trase , adresa, a zpět ve výši 1 471 Kč a náhradu za promeškaný čas v rozsahu 6 půl hodin (600 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT. Soud přezkoumal předložené vyúčtování cestovních nákladů. Při určení vzdálenosti vycházel z veřejně přístupných mapových podkladů, při určení spotřeby pak z dokladů předložených právním zástupcem. Na náhradě cestovních nákladů přiznal soud celkovou částku 1 470 Kč, a to za:- 2 x 95 km ujetých dne 9. 5. 2024 osobním automobilem, zn. , značka, , reg. zn. , SPZ, na trase nám. , adresa, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km, sazba náhrady vozidla 5,60 Kč/1 km vypočtené dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.12. Soud dále přiznal žalobkyni náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 6