7 C 201/2024-32 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 7. 2024 domáhala zaplacení částek dle výroku I. rozhodnutí. Sdělila (tvrdila), že dne 6. 7. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 68 000 Kč. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v měsíčních anuitních splátkách 1 209 Kč do 24. dne v měsíci počínaje dnem 24. 8. 2022. Úroková sazba byla sjednána 14,49 %. Žalovaný přes výzvy neplnil smluvní ujednání (podání žaloby). Žalovaný byl vyzván k předžalobnímu plnění. Žalobkyně požaduje vedle jistiny úhradu sjednaného smluvního úroku a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný je , Anonymizováno, , přičemž smlouvu uzavřel v době, kdy uvedl věřiteli bydliště na území České republiky: , Anonymizováno, . Na území České republiky neměl žalovaný evidovaný žádný druh pobytu. Plněno ze smlouvy mělo být na území České republiky. Trvalý pobyt má žalovaný na adrese dle záhlaví rozsudku. Mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) českého soudu je dána v souladu s článkem 7 odstavec 1 písmeno a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis): Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Nejsou dány důvody pro použití článku 17 bod 1 písmeno c) nařízení Brusel Ibis vzhledem k předmětu smlouvy uzavřené se spotřebitelem. Zůstává otázkou, zda měl žalovaný faktické bydliště na území České republiky. V době zahájení soudního řízení měl evidovaný pobyt na území , Anonymizováno, . Účastníci si sjednali české právo pro jejich závazkový vztah. Použití českého práva jako práva rozhodného je dáno podle článku 6 bod 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).3. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání, žaloba a výzva k vyjádření k žalobě dne 19. 8. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne 18. 11. 2024 se nedostavil, nepožádal o odročení jednání, neomluvil se. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovaný nerozporoval skutečnosti sdělované žalobkyní. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě, na základě dokazování provedeného u jednání 18. 11. 204 (protokol o jednání).4. Účastníci platně uzavřeli v souladu s ustanovením § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), která je ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, i smlouvou o spotřebitelském úvěru. Úrok z prodlení je přisouzen v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. v relaci ke splatnosti pohledávky a prvnímu dni prodlení dlužníka. Soud neshledal ex officio důvody neplatnosti smluvních ujednání, veden zejména hledisky uvedenými v § 1812, § 1814, § 3016 o. z., a to ve světle práva Evropské unie, zásad soukromého práva, obecných principů práva a ústavního pořádku. Žalovaný byl zavázán k plnění v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 2 706 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení představuje odměnu za 1 úkon právní služby 3 820 Kč podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyni byla přiznána odměna za 4 úkony právní služby: za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, podání žaloby a účast u jednání 18. 11. 2024. Podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (4 x 300 Kč). Náhrada nákladů právního zastoupení je navýšena o 21 % DPH (3 460,80 Kč); právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaný byl zavázán k plnění náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř