7 C 25/2024-34 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 22. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 962 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 962 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny. Při kontrole odběrného místa nacházejícího se na adrese , adresa, dne , datum, byl pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. V místě byl nainstalován , Anonymizováno, elektroměr. Žalobkyně uvedla, že v okamžiku kontroly odběrného místa chyběla na elektroměru plomba krytu a cejchovní plomby s tím, že elektroměr byl neoprávněně zapojen. Uvedeným jednáním byla dle žalobkyně naplněna skutková podstata neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Na základě uvedených zjištění provedla žalobkyně vyúčtování náhrady škody za takto zjištěný neoprávněný odběr vč. činností souvisejících s nápravou tohoto závadného stavu. Žalobkyně předepsala žalovanému fakturou (daňovým dokladem) č. , hodnota, k úhradě částku 12 962 Kč. Následně žalovaného upomínkou vyzvala k úhradě této částky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil, a to i přesto, že k úhradě byl řádně vyzván.3. Žalovaný byl zdejším soudem vyzván k vyjádření se k projednávané věci, zejména pak k vylíčení rozhodných skutečností a předložení důkazů k prokázání svých tvrzení. Žalovaný této možnosti nevyužil, k tvrzením žalobkyně se nijak nevyjádřil a tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Ve věci soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne 29. 4. 2024 v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (o. s. ř.). Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, ten se však k jednání nedostavil.4. Na základě provedeného dokazování u jednání dne 24. 4. 2024 byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje vylíčeného v žalobě.5. Dle § 51 odst. 1 energetického zákona „neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“6. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona „při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.7. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že ze strany žalovaného v rozhodném období docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, čímž žalobkyni vznikla škoda, kterou v rámci vystavené faktury č. , hodnota, vyčíslila na částku 12 962 Kč, splatnost byla dne 27. 7. 2023. Žalovaný na vystavenou fakturu ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky dne 24. 8. 2023.8. Důkazní břemeno ohledně toho, že žalovaný elektrickou energii, ať již oprávněně či neoprávněně, neodebral, že dlužnou částku zcela či zčásti uhradil, leželo na žalovaném. Ten však v tomto ohledu ničeho netvrdil, ani neprokazoval.9. Žalovaný tak za neoprávněně odebranou elektřinu dluží žalobkyni na náhradě škody částku 12 962 Kč, kdy se žalobkyně oprávněně domáhala její úhrady. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z vyfakturované částky, tj. úroku ve výši 15 % ročně z částky 12 962 Kč od data následujícího po splatnosti faktury. Požadované příslušenství soud žalobkyni v plném rozsahu přiznal, neboť je plně v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný byl v období, za nějž je úrok z prodlení požadován, prokazatelně v prodlení s úhradou peněžitého dluhu žalobkyni v žalobě uvedené výši.10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náklady řízení přitom představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za předžalobní upomínku, sepsání žaloby. S ohledem na skutečnost, že k nařízenému jednání nechala žalobkyně zastoupit advokátem náleží jí rovněž náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náhrada nákladů právního zastoupení se sestává z odměny za právní zastoupení za 0,5 úkon podle § 7 bod 5 za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu: účast u jednání dne 24. 4. 2024 (celý úkon 1 620 Kč). Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (1 x 300 Kč). K redukci odměny za právní zastoupení o 50 % soud přistoupil při zohlednění skutkové a právní jednoduchosti projednávané věci. Náklady na právní zastoupení tvoří rovněž DPH z odměny a paušálu ve výši 233,10 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží částka 2 943,10 Kč.