11 C 167/2025-195 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 25. 3. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 17 460 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou dne 1. 6. 2024 uzavřel úvěrovou smlouvu. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti , Jméno žalobce, ., , Anonymizováno, . Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy, a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně odeslána na emailovou adresu, která byla uvedena v žádosti. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobce prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány, a to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby BankID. Při uzavírání první smlouvy o úvěr, je dále v souladu se smlouvou ověřeno vlastnictví účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti , Jméno žalobce, ., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Další možností, jak ověřit vlastnictví k účtu, je právě prostřednictvím tzv. BankID. Žalobce vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Společnost , Jméno žalobce, ., v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, a to prostřednictvím registru NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru Solus a v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí či nikoliv. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky byly uvedeny ve splátkovém kalendáři, který byl součástí smlouvy. Způsob poskytnutí úvěru byl na volbě klienta. Schválená výše úvěru byla zaslána na účet žalované dne 1. 6. 2024. Číslo účtu uvedené ve smlouvě bylo , č. účtu, . Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky - poplatek za tzv. bezpečnou splátku, který činil 99 Kč měsíčně. Umožňoval klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě. Bezpečnou splátku bylo možné využít dvakrát za trvání smlouvy. V rámci druhé až osmé splátky byl vynesen úrok ve výši 735 Kč. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. K úrokům žalobce uvedl, že v případě zesplatnění úvěru přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině, a to v souladu s ustanovením smlouvy. Úroky byly účtovány 1. 9. 2024, 1. 10. 2024, 1. 11. 2024, 1. 12. 2024, 1. 1. 2025 a 24. 1. 2025, vždy ve výši 735 Kč. Žalovaná si jedenkrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením smlouvy. V tomto případě prodloužení splatnosti postačovalo, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč, případně více, ale ne více, než je výše měsíční splátky. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 1 485 Kč a jeho výše je uvedena ve smlouvě. Ke korunovému odkladu došlo dne 1. 8. 2024, když byla uhrazena 1 Kč. Žalovaná hradila 1. 8. 2024 částku 1 Kč, 9. 9. 2024 částku 3 244 Kč, 11. 10. 2024 částku 1 759 Kč. Za trvání smlouvy uhradila 5 004 Kč. Jednotlivé platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobcem informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a emailu k jeho úhradě. V souladu s částí smlouvy „náklady úvěru“ konkrétně odstavcem „sankce“ byla žalované účtována dne 18. 11. 2024, 3. 12. 2024 a 3. 1. 2025 smluvní pokuta, vždy ve výši 500 Kč. Dále byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady s upomínáním 9. 9. 2024, 7. 10. 2024, 6. 11. 2024, 9. 12. 2024, 3. 1. 2025, vždy 300 Kč a 24. 1. 2025 částka 130 Kč. V souladu se zněním smlouvy, a to z části „ukončení smlouvy z naší strany“ byla žalované dne 9. 12. 2024 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, a v souladu se zněním smlouvy, konkrétně ustanovením „ukončení smlouvy z naší strany“ byl úvěr ke dni 24. 1. 2025 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. S ohledem na výše uvedené, žalobce ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovanou eviduje pohledávku v celkové výši 17 460 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 11 594 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroků v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání nedostavila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.3. Z úvěrové smlouvy, která byla uzavřena dne 1. 6. 2024, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Žalobce se zavázal ve prospěch žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala za tento úvěr zaplatit celkem 20 640 Kč ve 24 měsíčních splátkách. První splátka byla splatnou po měsíci od data poskytnutí úvěru, druhá a každá následující byla splatná po měsíci ode dne splatnosti splátky předešlé. Byl dohodnut takzvaný korunový odklad, jak bylo konstatováno v žalobě, za který byla žalovaná povinna zaplatit minimálně 1 Kč, a dále další poplatek za korunový odklad ve výši 1 485 Kč. Byla dohodnuta doplňková služba „bezpečná splátka“, za kterou se žalovaná zavázala hradit poplatek 99 Kč měsíčně. Pokud se jedná o případné sankce, byla dohodnuta smlouvou smluvní pokuta výši 500 Kč v případě, že výše dlužné částky bude nižší než 500 Kč, mohla být účtována smluvní pokuta maximálně ve výši dlužné částky, dále úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády a dále se žalovaná zavázala hradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které byly vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Ke dni uzavření úvěrové smlouvy výše nákladů byla vypočtena na 300 Kč za měsíc vymáhání. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v rámci kterých v odstavci „ukončení smlouvy z naší strany“ byla řešena otázka zesplatnění. K zesplatnění celého dluhu mohlo dojít, pokud klient zůstane dlužen dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce a ještě z dalších důvodů zde konkrétně uvedených. Smlouva byla uzavřena elektronicky, podpis žalované chyběl, v kolonce byl podpis nahrazen kódem. Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahoval údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru, další důležité právní aspekty a dodatečné informace, které bylo třeba poskytnout v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dále obsahovala informační memorandum o zpracování osobních údajů. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář, který rozepsal všech 24 měsíčních splátek.4. Soudu byla předložena karta klienta, v rámci které žalobce potvrdil, že před uzavřením smlouvy ze dne 1. 6. 2024 prováděl ověření bonity klienta. Karta klienta obsahovala specifikaci úvěru, specifikaci klienta, v rámci které byla žalovaná označena jménem, příjmením, datem narození, adresou bydliště s tím, že nemá žádné vyživovací povinnosti, u finančních údajů ohledně žalované bylo uvedeno, že je zaměstnancem, že má příjem ve výši 32 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti měl dosáhnout výše 47 000 Kč. Dále v kartě klienta bylo uvedeno, že byla prověřována v různých registrech, například IZIR, NRKI, Solus, Cribis. Soudu byla předložena i metodika posouzení úvěruschopnosti klienta. Dále po poučení soudu žalobce předložil výpočty MLS klienta i MLS domácnosti, které u žalované bylo vypočteno ve výši 14 872 Kč měsíčně a zbývající MLS domácnosti bylo stanoveno na částku 51 448 Kč. Soudu byla rovněž předložena úvěrová zpráva o závazcích, které žalovaná měla předtím, než byla uzavřena úvěrová smlouva, měsíční splátky u žalované činily 9 796 Kč a částka celkově určená ke splacení činila 1 171 426 Kč.5. Soudu byl předložen rovněž saze