34 C 242/2024-104 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá žalobou ze dne 10.9.2024 vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného hradit žalobkyni výživné ve výši 12.000,- Kč od 1.9.2024 vždy do každého 15. dne v měsíci předem do budoucna. V návrhu uvedla, že je manželkou žalovaného, manželství bylo uzavřeno , datum, , z manželství se narodila dnes již zletilá dcera. Ze strany žalovaného docházelo v průběhu manželství k fyzickému napadání žalobkyně, která je v invalidním důchodu, dochází třikrát týdně na dialýzu a pohybuje se pouze s berlemi. Od listopadu 2021 manželé nesdílejí společnou domácnost, když žalovaný se odstěhoval a aktuálně bydlí s novou partnerkou. Žalobkyně aktuálně mimo pračky nevlastní žádné vybavení domácnosti (nemá například ledničku, neteče jí teplá voda), čeká na transplantaci ledvin. Příjem žalovaného představuje měsíčně částku přibližně 40.000,- Kč, žalobkyni přispívá měsíčně částkou 8.000,- Kč. Žalovaný žalobkyni opustil ve vážném zdravotním stavu, o žalobkyni se nezajímá.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že mezi účastníky řízení probíhá jednání o dosažení mimosoudní dohody. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne , datum, , který téhož dne nabyl právní moci. Žalovaný učinil nesporným, že žalobkyni přispíval měsíčně částkou 8.000,- Kč. V případě rozhodování o výživném mezi manželi je třeba důsledně zkoumat majetkovou situaci obou manželů, kdy rozhodující není jen výše příjmů, ale rovněž majetek manželů. Žalobkyně v tomto směru žádná tvrzení neuvádí a neoznačuje ani důkazy. Žalovaný sám nezavinil rozpad manželství s žalobkyní, což vyplývá i z rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně a žalovaného, kdy příčina rozvratu manželství byla zjištěna na straně obou manželů. Pro případ výživného rozvedené manželky absentuje tvrzení žalobkyně, že by nebyla schopna se sama život a tato neschopnost měla původ v manželství, když tato neschopnost žalobkyně má původ ve zdravotním stavu, žalobkyně je dlouhodobě osobou nemocnou a invalidní.Poté, co bylo ukončeno právní zastoupení žalobkyně, si žalobkyně nadále zásilky soudu nepřebírala a k jednání soudu se nedostavila. Dne 9.7.2025 bylo soudu doručeno podání z datové schránky , právnická osoba, ., jehož obsahem je částečné zpětvzetí žaloby, jelikož však toto podání není žalobkyní řádně podepsáno, nelze k němu v řízení přihlížet.Při jednání soudu dne 15.9.2025 žalovaný doplnil, že hradil žalobkyni od září 2024 do ledna 2025 včetně částku 12.000,- Kč měsíčně, takto uhradil celkem 60.000,- Kč. Dále hradil v období od září 2024 do listopadu 2024 částku 8.000,- Kč, takto uhradil celkem 24.000,- Kč. Pokud jde tedy o nárok žalobkyně na výživné za dobu od 1.9.2024 do 22.1.2025, uhradil žalobce celkem 84.000,- Kč, tedy více, než by dle požadavku žalobkyně na uvedené období připadalo.Z listinných důkazů byla učiněna následující skutková zjištění.Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo manželství účastníků uzavřené dne , datum, rozvedeno.Dle lékařské zprávy ze dne 16.5.2024 a lékařské zprávy ze dne 23.5.2024 žalobkyně vykazuje známky , Anonymizováno, , její nález je lehčí až středně těžký. Dále dle lékařské zprávy žalobkyně trpí onemocněním ledvin a nestabilitou při chůzi a stání, pohybuje se za pomocí berlí.Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.5.2023 byla zjištěna výše invalidního důchodu žalobkyně od června 2023 ve výši 19.225,- Kč měsíčně.Dle výpisu z účtu žalovaný hradil žalobkyni v listopadu 2024 částku 12.000,- Kč, v prosinci 2024 částku 12.000,- Kč a v lednu 2025 částku 12.000,- Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele žalovanéhoze dne 14.11.2024 byla z příjmu žalovaného měsíčně zasílána částka 8.000,- Kč od září 2022 na účet žalobkyně.Dle ustanovení § 697 odst. 1 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.Dle ustanovení § 760 odst. 1 občanského zákoníku není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.Pokud žalobkyně požadovala výživné za období trvání manželství, tedy od , datum, do , datum, , je třeba v prvé řadě uvést, že mimo tvrzené příjmy, zcela absentují skutková tvrzení žalobkyně ohledně jejích majetkových poměrů, zejména ve vztahu k vlastnictví majetku a běžným výdajům, například na bydlení či uspokojení alespoň základních potřeb, případně náklady spojené se zdravotním stavem žalobkyně. V tomto směru nebyly žalobkyní označeny a předloženy ani důkazy, s výjimkou doložení výše invalidního důchodu, jež však byl doložen ve výši z června 2023, nikoliv ve výši aktuální za posuzované období. Stejný závěr o nedostatku tvrzení či důkazů vyplývá rovněž ohledně příjmů a majetkové situace žalovaného, kdy ve vztahu k tomuto žalobkyně uvedla tvrzení o příjmu žalovaného 40.000,-Kč, aniž by v tomto směru označila jakýkoliv důkaz.Řízení o výživné manželky či rozvedené manželky je řízením sporým, ve kterém jsou účastníci povinni tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně uplatněného nároku a označit k těmto svým tvrzením důkazy, což však žalobkyně neučinila, v důsledku čehož neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně majetkových, příjmových a výdajových poměrů manželů tak, aby mohla být zhodnocena hmotná a kulturní úroveň manželů dle citovaného ustanovení § 697 odst. 1 občanského zákoníku a případně stanovena výše odpovídajícího výživného.Žalobkyně se bez omluvy k jednání soudu nedostavila, čímž zmařila možnost soudu žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu použit o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání. Uvedené poučení soud činí účastníku přítomnému při jednání soudu. Pokud se účastník k jednání nedostaví, tuto možnost sám zmaří. Není přípustné z takového důvodu odročovat jednání či sdělovat nepřítomnému účastníku poučení jinou cestou.Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu výživného za dobu po rozvodu manželství žalobkyně a žalovaného, tj. výživné rozvedené manželky dle ustanovení § 760 odst. 1 občanského soudního řádu, pak z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by její neschopnost sama se živit měla původ v manželství, naopak žalobkyně tvrdí, že příčinou je její zdravotní stav způsobený dědičným onemocněním, o čemž žalovaný věděl již před uzavřením manželství.Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně zcela základních tvrzení pro rozhodnutí o povinnosti žalovaného hradit žalobkyni výživné, ať už se jedná o nárok z titulu výživného manželky nebo výživného rozvedené manželky. V případě výživného manželky za období od , datum, do , datum, je dále třeba doplnit, že výživné lze přiznat nejdříve od podání návrhu, tedy od , datum, . Návrhu žalobkyně za období od , datum, do , datum, tak nelze vyhovět bez dalšího. Za období od , datum, do , datum, by požadované výživné představovalo celkem 52.916,- Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný za toto období uhradil žalobkyni minimálně 60.000,- Kč.S ohledem na uvedené soud žalobní návrh zamítl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná a byla by povinna hradit nákladů řízení žalovaného. Jelikož se žalovaný práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.