33 C 88/2026-88 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 4. 2. 2026 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 29 406 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi účastníky řízení, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. V žalobě uvedla, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž v souladu se smlouvou byla na účet žalované vyplacena dne 18. 12. 2024 částka 27 500 Kč. V částce 2 500 Kč byl úvěr započten na provizi zprostředkovatele. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala žalobkyni vrátit prostřednictvím 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč, splatných vždy do každého 20 dne v měsíci, kdy splatnost první splátky byla stanovena na 20. 1. 2025, celkem žalovaná měla žalobkyni vrátit částku 46 000 Kč. Žalovaná však nesplácela dohodnuté měsíční splátky řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, což bylo žalované sděleno oznámením ze dne 25. 12. 2025. Ke dni zesplatnění nebyla umořena částka 25 383 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně dále na výzvu soudu doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne 27. 4. 2026, kdy uvedla, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána prostřednictvím výplatních pásek žalované za dvě období předcházející uzavření smlouvy, dále žalobkyně provedla dotaz do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí a databáze registru CRIF, žalobkyně dále ověřila, že průměrný příjem u zaměstnavatele žalované dosahuje částky 26 843,50 Kč, ohledně výdajů žalobkyně zohlednila výši životního a existenčního minima, normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby, statistické údaje. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet.4. Soud vycházel z listinných důkazů založených ve spise, které předložila žalobkyně, a které si soud vyžádal.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva na základě, které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž na účet žalované bude vyplacena částka 27 500 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % p.a. žalobkyni vrátit prostřednictvím 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 20. 4. 2028. Smlouva byla podepsána identifikační platbou ve výši 1 Kč, jak doloženo potvrzením o platbě na č.l. 45.6. Z přípisu žalobkyně na č.l. 46 soud zjistil, že žalobkyně po schválení žádosti žalované o úvěr žalovanou vyzvala k zaplacení identifikační platby ve výši 1 Kč.7. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalobkyně předepsala žalované měsíční splátky po 1 150 Kč, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na 20. 1. 2025, poslední splátka měla být splatná dne 20. 4. 2028.8. Z potvrzení o platbě (č.l. 40) soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč.9. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované, dále bylo potvrzeno přijetí poskytnuté částky na účet žalované.10. Z bonity smlouvy soud zjistil, že žalovaná po uzavření smlouvy zaplatila žalobkyni částku ve výši 10 852 Kč.11. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil obecné údaje o žalobkyni a poskytnutém úvěru.12. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že má příjem ve výši 31 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 500 Kč, bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost, žalobkyně následně ověřila příjem ve výši 26 843,50 Kč, dále žalobkyně zjistila, že žalovaná má 1 vyživovací povinnost.13. Z prohlášení rodiče soud zjistil, že matka žalované , jméno FO, prohlásila, že žalovaná je její dcerou a žalovaná jí přispívá na bydlení částku 1 500 Kč.14. Z výplatního lístku soud zjistil, že na účet žalované byla od zaměstnavatele , Anonymizováno, zaslána za říjne mzda ve výši 27 037 Kč a za listopad mzda ve výši 34 544 Kč.15. Z potvrzení o příchozích platbách soud zjistil, že na účet žalované byla dne 12. 9. 2024 připsána částka 22 307 Kč, dne 11. 10. 2024 připsána částka 23 486 Kč, dne 12. 11. 2024 připsána částka 27 037 Kč a dne 12. 12. 2024 částka 34 544 Kč od společnosti , Anonymizováno, .16. Z čestného prohlášení žalované soud zjistil, že žalovaná měla prohlásit, že má výdaje ve výši 1 500 Kč, žádnou vyživovanou osobu a příjem ve výši 31 000 Kč, prohlášení není nikým podepsáno.17. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ke dni 17. 12. 2024 nebyla na žalovanou vedena žádná exekuce.18. Z výpisu REPI Report soud zjistil, že k žalované je ke dni 13. 12. 2024 evidován jeden spotřebitelský úvěr se splátkami ve výši 1 000 Kč a zbývající částkou ve výši 1 450 Kč.19. Z upomínek ze dne 25. 10. 2025 a ze dne 25. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou o zaplacení dlužných měsíčních splátek, žalobkyní byly doloženy i doklady o odeslání těchto upomínek.20. Ze zesplatnění smlouvy ze dne 25. 12. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poskytnutý úvěr co do částky 26 573 Kč zesplatnila, zesplatnění dále bylo učiněno jako předžalobní výzva, odeslání této listiny dne 25. 12. 2025 bylo doloženo poštovním podacím lístkem.21. Dále žalobkyně k žalobě přiložila úvěrové podmínky, potvrzení o provedení platby na č.l. 41, záznamy o vložení dokumentů do systému žalobkyně, informace o pozemku, statistiky rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácnosti, výši normativních nákladů na bydlení a životní minimum v roce 2024, ze kterých s ohledem na níže uvedený právní závěr soud nezjistil nic podstatného.22. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr.27. Po zhodnocení a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v řízení tvrdila a dokládala, že úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně, když vyšla z údajů a dokladů od žalované, a zároveň tyto údaje dále ověřila v externích registrech (CEE, ISIR, REPI Report). Soud v dané věci však dospěl k závěru, že žalobkyně majetkové poměry žalované zkoumala v nedostatečné míře.28. Ze zákona o spotřebitelském úvěru i z judikatury vyplývá, že úvěrující se nemůže spoléhat na údaje uvedené úvěrovaným, neboť odb