41 C 14/2026-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno – venkov dne 26. 12. 2025, ve znění doplnění žaloby ze dne 5. 2. 2026 a 9. 4. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 542 454,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne 18. 1. 2024 smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému dne 19. 1. 2024 finanční prostředky ve výši 549 518 Kč za účelem konsolidace předchozích závazků žalovaného a žalovaný se zavázal úvěr hradit v 120 měsíčních splátkách ve výši 6 339 Kč, a to společně s úrokem ve výši 4,99 % p. a., poplatkem za pojištění a dalšími sjednanými poplatky. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem 16 889,39 Kč. Dále uvedla, že z důvodu opakovaného prodlení žalovaného s hrazením splátek od úvěrové smlouvy odstoupila dne 19. 9. 2024, toto žalovanému oznámila. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . postoupena dne 27. 5. 2025 na I, Anonymizováno, a. s. a dne 6. 6. 2025 na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 539 889,97 Kč, představující nesplacenou jistinu, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 477,61 Kč za období od 2. 5. 2024 do 17. 9. 2024, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4,99% ročně ve výši 13 234,94 Kč za období od 22. 4. 2024 do 17. 9. 2024, poplatky ve výši 2 565 Kč tvořící dlužné měsíční poplatky za pojištění ve výši 513 Kč měsíčně dle uzavřené úvěrové smlouvy, smluvní úrok ve výši 4,99% ročně z částky 539 889,97 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 539 889,97 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala její právní předchůdkyně na základě informací získaných od žalovaného v návrhu na uzavření smlouvy o , Anonymizováno, č. , hodnota, . V rámci tohoto prověřování kontrolovala také informace v interních a externích databázích, zejména z bankovních a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík apod.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 20. 10. 2016 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednané bankovní služby. Z návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce č. , hodnota, ze dne 15. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč, výdaje činí 8 000 Kč měsíčně a splácí úvěr s měsíční splátkou ve výši 4 000 Kč. Z návrhu smlouvy soud zjistil také, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 654 500 Kč, výše splátky 7 550 Kč s úrokem ve výši 4,99 % ročně, když úvěr měl být poskytnut výhradně za účelem úhrady dluhů žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Součástí smluvní dokumentace byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky. Návrh smlouvy o optimální splátce byl právní předchůdkyní žalobkyně akceptován dne 18. 1. 2024.5. Čerpání úvěru ve výši 549 518 Kč dne 19. 1. 2024 na bankovní účet soud zjistil z výpisu z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dne 22. 1. 2024, že mu byl úvěr poskytnut ve výši 549 518 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , výše splátky činí 6 339 Kč měsíčně.6. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila dne 31. 7. 2025 žalovanému, že jeho předcházející dluh z úvěrové smlouvy č. , hodnota, byl splacen v rámci čerpání úvěrové smlouvy , Anonymizováno, splátka č. , hodnota, .7. Právní předchůdkyně žalobkyně přípisem ze dne 31. 8. 2021 akceptovala návrh žalovaného na uzavření úvěrové smlouvy, nazvané Konsolidace refinancování č. , Anonymizováno, dne 31. 8. 2021.8. Výzvou ze dne 19. 9. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 17. 7. 2025.9. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a I-Xon a. s. jako postupníkem dne 13. 12. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 6. 6. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 17. 7. 2025.10. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru (z návrhu na uzavření smlouvy o , Anonymizováno, splátce č. , hodnota, ze dne 15. 1. 2024), právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do bankovních registrů. Z prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že klíčové údaje pro prověření úvěruschopnosti byly zjišťovány prostřednictvím telefonického hovoru s žalovaným11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 549 518 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, za účelem konsolidace přecházejících dluhů žalovaného a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 120 měsíčních splátkách ve výši 6 339 Kč měsíčně, a to společně s úrokem ve výši 4,99% p. a. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření úvěrové smlouvy, nahlédnutím do veřejných a neveřejných registru.12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.15. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., zejména znění § 87, žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v návrhu na uzavření úvěrové smlouvy, klíčové informace ověřovala telefonickým hovorem s žalovaným a dále přihlédla k informacím z interních a externích databází, současně nahlédla do veřejně přístupných registrů.17. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na této skutečnosti nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Právní předchůdkyně, ačkoliv již předcházející úvěrovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 31. 8. 2021byly závazky žalovaného konsolidovány, tak i poté neověřovala informace o majetkových a výdajových poměrech žalovaného. Soud je toho názoru