43 C 17/2026-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Okresnímu soudu v Břeclavi dne 24. 9. 2025, který byl postoupen zdejšímu soudu usnesením ze dne 2. 12. 2025, č.j. 6 C 249/2025-19, a následně převeden do rejstříku C dne 15. 1. 2026, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 364,38 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, ., dne 27. 3. 2025, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky převodem na účet ve výši 45 364,38 Kč. Dluh ze smlouvy v nárokované výši nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 19. 1. 2026, č. j. 43 C 17/2026-28, podle § 43 odst. 1 o. s. ř. výrokem I. vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení písemně odstranila vady žaloby spočívající v nedostatečných skutkových tvrzeních, současně byla bodovým výčtem poučena, jakým způsobem je třeba vady odstranit. Výrokem II. usnesení byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně skutečností uvedených ve výroku I. usnesení a předložila soudu veškeré listinné důkazy, pokud již nejsou ve spise založeny. Byla poučena, že v případě odkazu na smluvní ujednání je třeba vždy označit konkrétní ustanovení smlouvy nebo všeobecných obchodních podmínek a doložit příslušnou smluvní dokumentaci, pokud už není založena ve spise. Dále byla poučena, že pokud nebude návrh ve stanovené lhůtě doplněn způsobem uvedeným pod bodem I. a II., může být zamítnut pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.3. Na tuto výzvu žalobkyně žádným způsobem nereagovala, a to v soudem stanovené lhůtě, která marně uplynula dne 11. 2. 2026, ani následně až do termínu nařízeného jednání, přičemž soudu byla toliko dne 19. 2. 2026 doručena omluva žalobkyně z nařízeného jednání.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 2. 2026, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, bylo proto jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. U jednání bylo žalobkyni po poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. a podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. opakovaně dáno poučení, že je povinna doplnit tvrzení a důkazní návrhy v rozsahu podle výroku I. a výroku II. usnesení o výzvě k odstranění vad žaloby s tím, že jinak může být žaloba zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Na následcích poučení žalobkyně ničeho nemění, že se žalobkyně k jednání nedostavila, z účasti u jednání se omluvila, aniž by požádala o odročení jednání, čímž sama zmařila možnost, aby mohla na poučení dané u jednání odpovídajícím způsobem reagovat.6. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.7. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.9. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.10. Podle § 118a odst. 2 o. s. ř. má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.11. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.12. V projednávané věci soud dospěl k nevyhnutelnému závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu a poučení o následcích nevyhovění, a to jednak usnesením soudu, jednak u jednání nařízeného k projednání věci samé, nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedla neúplně, nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.13. Jednalo se přitom o skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně skutečností zásadních pro posouzení věci, týkající se upřesnění, jakým způsobem byla smlouva uzavřena, kolik bylo po uzavření smlouvy plněno ze strany žalovaného, případně jakým způsobem byly tyto splátky započteny, dále aby žalobkyně doložila tvrzení ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného.14. Výrokem I. proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.15. Výrokem II. bylo ohledně náhrady nákladů řízení rozhodováno podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a ve věci úspěšnému žalovanému žádné prokazatelně důvodné náklady řízení nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.