7 C 22/2026-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti , právnická osoba, . Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, její uzavření není žalobkyně schopna doložit, žalovanému však byla původním věřitelem poskytnuta částka ve výši celkem 20 000 Kč převodem na bankovní účet. Částka byla poskytnuta, aniž by byla uzavřena jakákoliv smlouva, platba byla identifkována variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil. Žalovaný na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradil, ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 11. dne poté, co byla žalovanému odeslána předžalobní výzva do zaplacení.2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 23. 2. 2026 v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.3. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 28. 3. 2024 bylo z účtu společnosti , právnická osoba, odeslána částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupníkem, bylo zjištěno, že na společnost , právnická osoba, . byl postoupen soubor pohledávek specifikovaných v příloze smlouvy.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, bylo zjištěno, že na žalobkyni byl postoupen soubor pohledávek uvedených v příloze smlouvy, kde je mimo jiné uvedena pohledávka identifikovaná číslem , hodnota, , na jméno , Jméno žalovaného, , rodné číslo (variabilní symbol) , Anonymizováno, , ve výši 20 000 Kč. Dopisem ze dne 20. 6. 2025 byla žalovanému oznámena změna věřitele, byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (podací lístek z téhož dne).6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Soud věc po právní stránce hodnotil následovně. Původní věřitel zaslal na účet žalovaného částku ve výši 20 000 Kč, přičemž soud považuje platbu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaný na úkor věřitele bezdůvodně obohatil. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena jakákoliv smlouva, žalobkyně uzavření ani netvrdila. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by mu platba nebyla poskytnuta, že by věřiteli či žalobkyni poskytnutou částku vrátil, či že by se nejednalo o jeho bankovní účet. Platba přitom byla identifikována variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalobce. Žalovaný je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatil. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek vč. příloh, které byly uzavřen podle § 1879 a násl. o. z., žalovaný byl podle § 1882 o. z. o změně věřitele informován, před podáním žaloby byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení.8. Ohledně prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud vycházel z konstantní judikatury, dle které bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je tak obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021), teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu dne 20. 6. 2025, ve prospěch žalovaného považuje za den, kdy se výzva dostala do sféry žalovaného 10. den po odeslání, ačkoliv podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (v tomto případě 25. 6. 2025), a tedy žalovaný je nejpozději 11. den po odeslání výzvy, tedy od 1. 7. 2025, v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobkyně má právo požadovat úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Soud tedy s ohledem na uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř., když zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT). Návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis návrhu) ve výši 400 Kč/úkon, tedy celkem 1 200 Kč. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) AT paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a paušálních náhrad navýšit o 21 % (315 Kč) jako náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 2 615 Kč.10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.