7 C 67/2026-50 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 159,93 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 9,39 % ročně a poplatky vrátit v měsíčních splátkách. Žalovaný se opakovaně dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, věřitel tak využil svého práva a poskytnutý úvěr ke dni 23. 4. 2025 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla s účinností k 18. 9. 2025 postoupena na žalobkyni, o změně věřitele byl žalovaný informován. Žalovaný dluh neuhradil, dluh na jistině činí 36 596,96 Kč, dlužné poplatky činí 2 700 Kč. Žalobkyně kapitalizovala úrok z úvěru na částku 1 200,42 Kč a dále jej požaduje ve výši 9,39 % ročně z dlužné jistiny od 24. 9. 2025 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalovaného se žalobkyně domáhá i zaplacení úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání dne 13. 4. 2026 nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) v jeho nepřítomnosti.3. Soud při jednání provedl dokazování žalobkyní předloženými listinami, kterými má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru , Anonymizováno, ze dne 30. 8. 2023 soud zjistil, že na základě ní původní věřitel , právnická osoba, . poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 9,39 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 819,89 Kč. Splátky byly splatné k 18. dni v měsíci počínaje 18. 9. 2023. Žalovaný byl ve smlouvě seznámen s poplatky, případy porušení smlouvy a následky porušení a prodlení se splácením splátek. Podle čl. III odst. 11 smlouvy je banka oprávněna prohlásit dluhy žalovaného vůči bance za ihned splatné v případě porušení smlouvy, mimo jiné v případě prodlení se splněním jakékoliv pohledávky.4. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného věřitelem bylo zjištěno, že věřitel vycházel z veřejných databází a informací od žalovaného, které zaznamenal do karty klienta. Věřitel vycházel z měsíčního příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 47 414 Kč čistého, nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč, když žalovaný uvedl druh bydlení vlastní, přičemž věřitel vzal v potaz životní minimum a částku normativních nákladů na bydlení Dosavadní splátky žalovaného byly zjištěny ve výši 11 161,66 Kč měsíčně. Na základě lustrace věřitel schválil úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč.5. Ze žalobních tvrzení, která žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ve spojení s platební historií má soud za prokázané, že dne 30. 8. 2023 byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč. Soud má dále za prokázaná žalobní tvrzení ohledně výše dluhu na jistině, žalovaný poslední řádnou splátku uhradil dne 18. 12. 2024, přičemž nikoliv v plné výši, opakovaně se dostával do prodlení s hrazením splátek. Z výpisu jsou zřejmé i účtované poplatky.6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 4. 2025 má soud za prokázané, že banka oznámila žalovanému, že z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek úvěr ke dni 23. 4. 2025 zesplatnila, celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 40 545,33 Kč, z toho 36 596,96 Kč byla nesplacená jistina, 1 200,42 Kč smluvní úrok, 47,95 Kč úrok z prodlení, 2 400 Kč dlužné poplatky a 3000 Kč náklady upomínání. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 9. 5. 2025. Před zesplatněním pohledávky byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě, byl upozorněn na možnost věřitele prohlásit pohledávku za okamžitě splatnou.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 vč. příloh pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2025 (podací lístek z 13. 10. 2025) je prokázáno, že zástupce žalobkyně písemně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.8. Soud má tak za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 45 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem a případnými poplatky, dosud však žalovaný neuhradil dlužné částky ze smlouvy tak, jak to žalobkyně učinila předmětem žalobního návrhu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nepravdivosti tvrzení žalobkyně leželo na žalovaném, ten však v tomto směru nic netvrdil, ani neprokazoval.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (zákon o spotřebitelském úvěru) [S]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [P]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod platná zákonná ustanovení má soud za prokázané, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o. z. smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který je ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem. Věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva tedy byla platně uzavřena.13. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, v nichž byl zahrnut i sjednaný úrok. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své smluvní povinnosti a banka tak v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění celého dluhu. Žalovanému tuto skutečnost oznámila a vyzvala jej k úhradě tehdy dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení částky 39 296,96 Kč připadající na dlužnou jistinu a dlužné poplatky, které byly účtovány v souladu se smluvním ujednáním a sazebníkem poplatků, se kterým se žalovaný seznámil při uzavření smlouvy. Jelikož žalobkyně prokázala, že v úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný byl povinen splácet úvěr včetně úrokového navýšení, má žalobkyně vůči žalovanému nárok i na úrok z úvěru do úplného zaplacení úvěru (§ 2399 odst. 2 o. z.) žalobkyně úrok jednak kapitalizovala ke dni 23. 9. 2025na částku 1 200,42 Kč, dále jej požaduje od 24. 9. 2024 do zaplacení ve sjednané výši 9,39 % ročně, výše úroku odpovídá ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, ta byla uzavřena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný i přes opakované výzvy žalobkyně následně na svůj dluh ničeho neuhradil, je tedy v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním i ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. přísluší i právo domáhat se úroku z prodlení ve výši dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to až do úplného zaplacení dluhu.15. Nárok žalobkyně tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto v plném rozsahu vyhověl. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalobkyně ve sjednané lhůtě ani následně uhradil na splátkách více, než tvrdila žalobkyně.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 1 572 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 6 860,70 Kč. Za úkony od podání návrhu na zahájení řízení soud na odměnu zástupce žalobkyně aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), návrh je podán na ustáleném vzoru, žalobkyně návrhy skutkově i právně obdobné projednávané věci podává opakovaně, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Za úkony převzetí a příprava, předžalob