11 C 292/2020-33 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je dosud nesplacená jistina úvěru ve výši [částka], kdy původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne [datum] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná nevrátila úvěr v datu splatnosti. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce - [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě níž jí původní věřitel poskytl půjčku ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet], žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli půjčenou jistinu do [datum], což však neučinila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem žalobce ze dne [datum]. 4. Soud na danou věc aplikoval ustanovení § 2395, 1879 o. z., zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když v tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobce, když půjčku řádně nesplácela, výše nesplacené jistiny činí [částka]. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, neboť mu původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl co do jistiny i příslušenství – zákonných úroků z prodlení uplatněných v souladu s ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zastoupenému advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], tj. za 3 úkony náleží žalobci mimosmluvní odměna ve výši [částka]. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.