3 C 286/2020-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka] z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované úvěr [částka], přičemž žalovaná měla poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši [částka] splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka]. Podle čl. V. smlouvy byla žalovaná dále povinna v případě porušení povinností vyplývajících z úvěrové smlouvy zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dne [datum] byla část závodu [právnická osoba], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na [právnická osoba], [IČO] a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši [částka] se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroku z prodlení a smluvní pokuty za 539 dní prodlení ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 48 bod 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.). Rozhodným právem je dle čl. 48 bod 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.) právo české. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne [datum], [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované úvěr [částka] (označovaný ve smlouvě jako„ poskytnutá jistina“) a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši [částka] splatit 13 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka] počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Podle čl. V. 4. smlouvy byla žalovaná dále povinna„ v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.“ Dluh z citované smlouvy aktuálně činí [částka]. 6. Dne [datum] byla část závodu [právnická osoba], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na [právnická osoba], [IČO], jak vyplývá z notářského zápisu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. 7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni převedena v souladu s § 2177 a § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který měla vrátit do [datum] společně se sjednaným poplatkem. Ujednaný poplatek je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. 12. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně dluží [částka], uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Řádným nezaplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikl také nárok na úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Žalované také vznikla na základě příslušného ustanovení obchodních podmínek povinnost uhradit smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž však bylo ujednáno, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Vzhledem k tomu, že poskytnutá jistina činila [částka], součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny představuje částku [částka], která je maximální možnou hranicí výše smluvní pokuty. Pokud žalobkyně smluvní pokutu uplatnila za dobu 539 dnů z prodlení se zaplacením částky [částka] v celkové výši [částka], postupovala částečně v rozporu se smlouvou, neboť uplatněná smluvní pokuta překročila sjednanou maximální hranici smluvní pokuty. Nicméně co do částky [částka] byla smluvní pokuta uplatněna v souladu se smlouvou a se zákonem o spotřebitelském úvěru, proto soud žalobě vyhověl v tomto rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit celkovou částku [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 14. Pokud však jde o zbývající část smluvní pokuty v částce [částka], která převyšuje maximální sjednanou výši smluvní pokuty, v této části soud žalobu zamítl (výrok II.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 82,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,82%). Tyto náklady (v celkové výši [částka]) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].