6 C 209/2020-23 — Okresní soud v Blansku

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud změnil, kterým bylo žalovanému naposledy stanoveno výživné pro žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že od doby stanovení výživného se zvýšily její potřeby, žalovaný nad rámec stanoveného výživného ničím nepřispívá, se žalobkyní se nestýká. Navrhla proto, aby výživné bylo zvýšeno na částku [částka], a to počínaje dnem [datum]. 2. Žalovaný s návrhem na zvýšení výživného souhlasil, je si vědom, že u žalobkyně došlo k navýšení nákladů, uvedl ovšem, že je ochoten přispívat na výživu žalobkyně pouze částkou [částka]. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: rodným listem bylo prokázáno, že žalobkyně se narodila dne [datum] a jako otec je v jejím rodném listě zapsán žalovaný. O výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], kterým bylo žalovanému uloženo hradit výživné pro tehdy ještě nezletilou žalobkyni ve výši [částka] měsíčně, stanovené výživné hradí žalovaný pravidelně, dluh na výživném nemá. Soud v dané době vycházel z toho, že žalovaný žil sám v podnájmu, za který platil [částka] měsíčně, a neměl žádnou jinou vyživovací povinnost. Žalobkyně měla v té době [anonymizováno] let a navštěvovala [anonymizováno] třídu základní školy. Průměrný příjem žalovaného při posledním rozhodování soudu činil [částka], s žalobkyní seč v té době stýkal, dával jí dárky, přispíval i nad rámec výživného. 4. Z potvrzení o vzdělávání bylo zjištěno, že žalobkyně pokračuje ve studiu, od [datum] je studentkou [anonymizováno 6 slov] [obec], formou denního studia v oboru cestovní ruch. Má běžné potřeby přiměřené jejímu věku, zvýšené výdaje má v souvislosti se zdravotním stavem, [anonymizováno 11 slov]. Výdaje za léky měsíčně kolem [částka] a výdaje za [anonymizováno] [částka], jak vyplývá z potvrzení ze dne [datum] [příjmení] [jméno]. Zhoršený zdravotní stav žalobkyně byl potvrzen výpisem ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] a zprávou o kontrolním vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov]. Žalobkyně žije ve společné domácnosti s matkou, která hradí veškeré její potřeby. V souvislosti se studiem na [anonymizována tři slova] si byla nucena pořídit nový počítač za [částka], což bylo prokázáno potvrzením o zaplacení částky ze dne [datum]. 5. Žalovaný se se žalobkyní nestýká, stanovené výživné hradí řádně, nad jeho rámec občas přispívá, žalovaný nemá žádnou další vyživovací povinnost. Jeho čistý měsíční příjem v současné době činí [částka], a to ze zaměstnání u [právnická osoba], se sídlem [adresa]. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 163 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je možno na návrh změnit rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. 7. Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 o. z.). 8. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 2 o. z.). 9. Rozhodná změna poměrů je změna, ke které došlo od posledního soudního rozhodnutí na straně dítěte nebo na straně některého z rodičů. Musí se však jednat o podstatnou změnu okolností, která může vyvolat změnu v povinnostech některého z rodičů. Oba rodiče jsou povinni na nákladech svého dítěte se podílet, a to i při zachování či snížení jejich příjmu. Rodiče si musí být vědomi své povinnosti k dětem a tomuto přizpůsobit svůj život a počet vyživovacích povinností. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že výživné lze změnit, neboť došlo k podstatné změně poměrů od [datum], kdy žalobkyně nastoupila na [anonymizována tři slova]. Od poslední úpravy výživného uplynulo již [anonymizováno] let, na straně žalobkyně nepochybně došlo ke změně poměrů, a to k nárůstu její potřeb a zvýšení nákladů v souvislosti s rostoucím věkem, rozšířením potřeb a zájmů a v neposlední řadě s nástupem [anonymizována tři slova]. Pokud jde o žalovaného, také jeho příjmy se zvýšily (cca o [anonymizováno] tisíce Kč čistého měsíčně). 11. Žalobkyně je zletilá, dosud však pokračuje v soustavné přípravě na své budoucí povolání, není proto dosud schopna sama se živit a vyživovací povinnost rodičů k ní tudíž v souladu s § 911 o. z. stále trvá. Žalobkyně dosud žije ve společné domácnosti s matkou, která hradí veškeré její potřeby, a tím plní svou vyživovací povinnost. Oprávněné potřeby žalobkyně odpovídají její věku, jsou však zvyšovány o náklady spojené se studiem a zhoršeným zdravotním stavem. Soud proto za přiměřenou výši výživného pro dobu od [datum] do budoucna považuje částku [částka] měsíčně, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Taková výše výživného odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně i majetkovým poměrům žalovaného a je i v souladu s doporučující tabulkou vydanou Ministerstvem spravedlnosti ČR, která uvádí výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti a podle které výše výživného pro dítě starší 18 let má být stanoveno v rozmezí 19 – 25 % z čisté mzdy povinného. 12. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a výživné zvýšil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Stanovené výživné je dle názoru soudu přiměřené jak odůvodněným potřebám žalobkyně, tak odpovídá schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům obou rodičů (§ 913 odst. 1 obč. zák.). 13. Co se týká nedoplatku výživného od data změny poměrů, tedy od [datum] do vyhlášení tohoto rozsudku dne [datum], ten byl vypočten tak, že v období od [datum] do [datum] měl žalovaný v důsledku změny poměrů již hradit výživné v částce [částka], reálně však hradil pouze [částka]; dluh za 5 měsíců tedy činí celkem [částka]. Povinnost k úhradě dluhu byla stanovena podle § 160 o. s. ř. ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, tedy v přiměřené lhůtě tak, aby žalovaný mohl tyto finanční prostředky zajistit, zároveň však s ohledem na fakt, že se jedná o výživné, které již mělo být uhrazeno a žalobkyně již měla mít možnost je využít. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšné žalobkyni žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.