6 C 31/2020-80 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]). 2. Žalovaná ve svém podání z [datum] navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že částku [částka] nikdy nepřevzala, smlouvu nikdy nepodepsala. Žalovaná uvedla, že v dané době (před 12ti roky) pracovala v [obec] přes agenturu, které odevzdala své osobní doklady. Na základě toho jí byla vystavena pracovní smlouva a byla ubytována. Žalovaná má za to, že její doklady totožnosti musely být někým zneužity. Žalovaná zdůraznila, že již téměř [anonymizována dvě slova] žije na [země] na shora uvedené adrese, je ve špatném zdravotním stavu ([zdravotní stav] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila kopii smlouvy o půjčce ze dne [datum], dle níž měl právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) jako věřitel poskytnout žalované jako dlužníkovi v hotovosti oproti podpisu smlouvy půjčku ve výši [částka], kterou se měla žalovaná zavázat vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 53ech týdenních splátkách po [částka]. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána pravost této listiny (viz dále), soud zamítl další návrhy žalobkyně na doplnění dokazování jako nadbytečné a tyto neprováděl. 5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalovaná namítla pravost shora cit. smlouvy o půjčce ze dne [datum], která zároveň obsahuje potvrzení o převzetí finančních prostředků v hotovosti. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované, které jí bylo doručeno dne [datum] v řízení nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně pravosti smlouvy, tj. že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena skutečně s žalovanou a že žalované bylo věřitelem poskytnuto tvrzené plnění. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovanou a že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované tvrzené plnění. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 7. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšné žalované vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.