11 C 173/2022-48 — Okresní soud v Blansku

Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 5 138,50 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou žalobce poskytl žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úroky ve splátkách po 359 Kč vždy k 15. dni v měsíci (minimální výše splátky), k účelovému čerpání došlo u obchodníka při nákupu zboží ve výši 3 589 Kč. Žalovaná čerpala celkem 12 789 Kč, úvěr splácela jen částečně a na jistině dluhu nadále dluží částku 5 138,90 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] žalobce poskytl žalované úvěr celkem ve výši 12 789 Kč a žalovaná se zavázal úvěr včetně sjednaného úroku splatit pravidelnými splátkami v minim. výši 359 Kč, uhradila dluh však jen částečně a dluží na jistině nadále částku 5 138,90 Kč. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovanou (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 12 789 Kč, který měla žalobci splatit ve splátkách. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně dluží 5 138,90 Kč, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. V důsledku prodlení žalované se zaplacením vzniklo žalobci dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalované, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatila náklady řízení v částce 7 534 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč, celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalobci částka 4 500 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.