11 C 226/2022-40 — Okresní soud v Blansku

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 6 905 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce – [právnická osoba], se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, na základě které se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 10 828 Kč, což však nečinil, a dluží žalobci pojistné ve výši 3 873 Kč. Právní předchůdce dále se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, na základě které se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 9 036 Kč, což však nečinil, a dluží žalobci pojistné ve výši 3 032 Kč. Žalovaný ničeho ani přes výzvy žalobce neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud zjistil následující skutkový stav. [právnická osoba], uzavřela se žalovaným pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] (vozidla [registrační značka] a [anonymizováno]), na základě nichž se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 10 828 Kč a 9 036 Kč, a žalobci dluží pojistné ve výši 3 873 a 3 032 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] byly pohledávky postoupeny žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Soud danou věc posoudil podle § 3 odst. 1, odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když v tomto řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník a pojištěný uzavřeli smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, na základě které se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 10 828 Kč a 9 036 Kč ročně, jelikož žalovaný pojistné řádně neplatil, dluží žalobci, na něhož byla pohledávka řádně dle § 1879 o.z. postoupena, na pojistném částky 3 873 a 3 032 Kč, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, proto soud přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, který žalobce uplatnil v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rozsudek byl odůvodněn v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatila náklady řízení v částce 1.489 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč. V řízení byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. 12 C 286/2020, 10 C 142/2020), přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota, která nepřevyšovala částku 50 000 Kč. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.