11 C 240/2022-19 — Okresní soud v Blansku

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 810 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Shora popsaným jednáním tak žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když nezaplatila televizní poplatky za období specifikované v rozpisu dluhu žalovaného. Žalovaná tedy dluží žalobci k dnešnímu dni celkem částku 810 Kč s příslušenstvím. Žalobce písemně vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila, přestože se žalovaná s výzvou seznámila, či se objektivně s výzvou seznámit mohla. S ohledem na shora uvedené žalovaná žalobci dluží za měsíce září 2021 až únor 2022 celkovou částku ve výši 810 Kč a náklady na upomínku ve výši 63 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Povinnost žalované jako fyzické osoby platit televizní poplatek je dána ust. § 3 zák. č. 348/2005, o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „zákon“), měsíční výše televizního poplatku je stanovena v ust. § 6 zákona, a to částkou 135 Kč, splatnost poplatku se opírá o ust. § 7 zákona, přičemž poplatek je splatný nejpozději do každého 15. dne každého kalendářního měsíce. Dle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník dlužné poplatky ani na základě výzvy, je žalobce oprávněn domáhat se svého práva u soudu. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se od [datum] přihlásila jako poplatník televizních poplatků. Z detailu dluhu žalované vyplývá, že žalovaná nezaplatila televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce září [rok] až únor [rok], celkem za 6 měsíců. Žalobce ji proto dopisem vyzval k úhradě dlužné jistiny 810 Kč a úroků z prodlení ve lhůtě 15 dnů, žalovaná však dluh přesto nezaplatila. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná dluží žalobci na televizních poplatcích za uvedené období částku 810 Kč a náklady na upomínku ve výši 63 Kč, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství - požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslal žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalované (vycházeje z konstantní judikatury Ústavního soudu, např. sp. zn. II. ÚS 405/14 a II. ÚS 1727/14) povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč. Dále soud uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení za 2 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč za sepsání žaloby a předžalobní výzvu, za což mu náleží 2x paušální náhrada dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky á 100 Kč.