11 C 33/2022-28 — Okresní soud v Blansku

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že dne [datum] použil žalovaný ke své přepravě vozidlo MHD provozované žalobcem a na výzvu jeho pověřeného zaměstnance se neprokázal platným jízdním dokladem, proto mu vznikla povinnost zaplatit jízdné [částka] a přirážku k jízdnému [částka] za porušení Smluvních přepravních podmínek, když o tomto byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný pohledávku neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku právního zástupce žalobce. Žalobce proto požaduje i zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný použil ke své přepravě dne [datum] vozidlo žalobce bez jízdního dokladu, což potvrdil svým vlastnoručním podpisem. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dopisem – předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému s příslušenstvím ve lhůtě do sedmi dnů od obdržení výzvy. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši [částka]. Žalovaný žalobci do dnešního dne přes písemnou výzvu dluh ani částečně neuhradil, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství – zákonného úroku z prodlení dle ust. ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Povinnost žalovaného platit přirážku k jízdnému je dána ust. § 37 odst. 5, 6 zákona číslo 266/1994 Sb., o drahách, ust. §18a odst. 2c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Podle citovaných ustanovení je cestující povinen prokázat se na vyzvání oprávněného pracovníka žalobce platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a zvláštní přirážku. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce [částka]. Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka]. V řízení byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota, která nepřevyšovala částku [částka]. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po [částka], tj. celkem [částka], a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].