2 C 242/2021-45 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 15 300 Kč s příslušenstvím, Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které věřitel žalované poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná měla poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 7 400 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla ověřena dotazem u žalovaného a zkoumáním v příslušných rejstřících. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne [datum], [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) poskytl žalované půjčku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 7 400 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 300 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Dle textu smlouvy byly finanční prostředky vyplaceny žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. Podle článku 1.2. smluvních podmínek, které byly součástí Smlouvy o půjčce, je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy V případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Podle článku 9.7. smluvních podmínek je Smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 5. Dle karty zákazníka – hodnocení bonity ze dne [datum] původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil úvěryshopnost žalované ve smysl ust. § 9 zák. č. 257/2016 Sb. 6. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 8. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen obč. zák.). 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 2395 obč. zák. Žalované byly poskytnuty půjčky ve výši 10 000 Kč, které měla vrátit do [datum]. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. 11. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně na jistině dluží částku 15 300 Kč, uložil jí soud tuto povinnost soud rozsudkem. V důsledku prodlení žalované se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 obč. zák., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena, a to ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v tomto směru podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě co do jistiny a úroku z prodlení, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Pokud však jde o smluvní úrok, který žalobkyně požadovala, soud v této části neshledal žalobu důvodnou. V článku 9.7 větě druhé smlouvy si účastníci sjednali, že„ bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Soud se neztotožňuje s interpretací žalobkyně, která v žalobě uvedla, že„ vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy.“ Podle názoru soudu se druhá věta čl. 9 smlouvy uplatní jak na případy, kdy je dlužník v prodlení s jednou splátkou, tak i na prodlení s více splátkami – ze znění smlouvy jakkoli nevyplývá, že by se na případ prodlení s více splátkami tento článek uplatnit neměl. Situace prodlení s jednou nebo více splátkami se nijak principiálně neliší a v obou případech se uplatněním článku 9.7 smlouvy řeší trvání smlouvy. 14. Z článku 1.2. Smluvních podmínek, kterými byly strany vázány, totiž vyplývá, že se účastníci dohodli, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Proto je výše úroku, který může žalobkyně dle smlouvy požadovat, omezena původně vypočteným úrokem z prodlení, který odpovídá úroku za původně sjednanou dobu trvání smlouvy a je vyčíslen ve smlouvě. Tento úrok byl zahrnut v souhrnném poplatku. Proto soud žalobu co do požadovaného kapitalizovaného úroku 7 821,01 Kč a co do úroku ve výši 23,72 % p.a. z částky 10 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení zamítl jako nedůvodnou (výrok II.) 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 344,37 Kč, přičemž tato částka představuje 28,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 240 Kč ve výši 680,40 Kč.