3 C 9/2022-28 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že dne [datum] při jízdě na lince [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], žalovaná ovšem požadované nezaplatila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši [částka] s odůvodněním, že dne [datum] žalovaná zaplatila částku [částka]. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.). 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince [číslo] dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému na místě nezaplatila. 5. Žalovaná převzala při kontrole stejnopis Zápisu o provedené přepravní kontrole, kterým byla vyzvána k úhradě jízdného a přirážky ve výši [částka]. 6. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly prokázány Smluvními přepravními podmínkami PID a Tarifem PID. 7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 8. Podle § 7 odst. 3, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů platí cestující jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žalovaná se při jízdě prostředkem veřejné dopravy neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, proto je podle výše citovaných předpisů povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve lhůtě splatnosti dne [datum], ale teprve [datum], ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky až do zaplacení, tedy do [datum] (výrok II.). 11. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná a ve zbývající části byl návrh ve věci podán důvodně a následně vzat zpět pro chování žalované (zaplacení po podání žaloby), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].