6 C 271/2022-31 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 2 500 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované půjčku 2 500 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru požaduje po žalované pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívající ve vydání částky, která jí byla původním věřitelem poskytnuta na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované úvěr 2 500 Kč a to dne [datum] na účet žalované č.ú. [bankovní účet]. Dluh aktuálně činí 2 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ] postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 5 646 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Tato upomínka byla žalované odeslána doporučeně dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu ze dne [datum]. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 6. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle ust. § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). 7. Soud tedy uzavírá, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] je neplatná podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru (§ 39 obč. zák). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.10.2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 občanského zákoníku, které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 téhož zákona („ Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“) vzájemně vydat. Pokud tedy žalobce žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl částku 2 500 Kč, je žalovaná povinna takové plnění vrátit. 8. Soud proto tuto povinnost uložil žalované výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 2 500 Kč a to včetně úroků z prodlení od [datum], tedy po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze dne [datum]. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.