12 C 49/2023-61 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 21 788 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že jakožto dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], vedeného pod EAN [číslo] včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb s tím, že žalované zajistila dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co její původní dodavatel ztratil možnost elektřinu dodávat. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni cenu dle ceníku platného v době a místě odběru – v říjnu 2021 cenu 3 926,97 Kč/MWh, v listopadu 2021 cenu 4 992,20 Kč/MWh, v prosinci 2021 cenu 6 194,54 Kč/MWh, v lednu 2022 cenu 4 756,14 Kč/MWh, v únoru 2022 cenu 4 209,27 Kč/MWh, v březnu 2022 cenu 3 979,39 Kč/MWh a v dubnu 2022 cenu 4 097,37 Kč/MWh a dále cenu stálého platu 79,00 Kč/měsíc. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ze dne [datum] za sdružené služby dodávky elektřiny znějící na částku 21 788 Kč se splatností [datum]. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání žaloby neuhradila ani zčásti. 2. Soud nejprve přezkoumal svou pravomoc jednat ve věci a zjistil, že tato je dána ve smyslu čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je podle čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy právo české. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], vedeného pod EAN [číslo]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] elektřinu dodanou do odběrného místa částkou 21 788 Kč se splatností [datum]. Způsob výpočtu vyúčtovaných cen vyplývá z přílohy z faktuře [číslo]. Jednotková cena elektřiny v uvedeném období vyplývala z ceníku žalobkyně platného v době a místě odběru. 6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a z detailní informace k zásilce bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky za odebranou elektřinu. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění do [datum] (dále jen„ energetický zákon“), je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. 8. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona dodává dodavatel poslední instance elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. 9. Podle § 12a odst. 8 energetického zákona okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi. 10. Podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vycházel přitom z toho, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným vznikl ex lege, tedy ze zákona. Na základě výše citovaných právních ustanovení byla žalobkyně coby dodavatel poslední instance povinna žalované coby zákazníkovi zajistit dodávku elektřiny a žalovaná byla povinna za dodávku elektřiny zaplatit. V daném případě žalobkyně dodávala při naplnění podmínek a postupem dle § 12a energetického zákona žalované ve výše uvedeném období do shora specifikovaného odběrného místa elektřinu, splnila tedy svou zákonnou povinnost. [příjmení] elektřiny následně řádně vyfakturovala. Žalovaná naopak nesplnila svou povinnost včas a řádně cenu za dodávku elektřiny uhradit. Jelikož žalovaná do dnešního dne dlužnou částku nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem. 13. V důsledku prodlení žalované s placením dluhu vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za období od [datum] (první den po splatnosti faktury) do zaplacení přiznal soud žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 324 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 872 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 788 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.