15 C 268/2023-23 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla povinnost žalobce předat žalované peněžní částku ve výši 47 000 Kč a povinnost žalované předmětnou částku řádně a včas vrátit. Žalobce předal předmětnou částku žalované v hotovosti, a to dne [datum]. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (dále jen "dohoda"), kdy žalovaná výše uvedený dluh uznala co do jeho důvodu, tak i výše. Žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku 47 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, a to vždy do konce kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2020, přičemž v čl. 4 dohody byla ujednána ztráta výhody splátek. Žalovaná neuhradila ani první splátku splatnou ke dni [datum], dne [datum] tak došlo k zesplatnění celé částky. Žalovaná na výše zmíněný dluh neuhradila žalobci ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (dále jen "dohoda"), kdy žalovaná výše uvedený dluh uznala co do jeho důvodu, tak i výše. Žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku 47 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, a to vždy do konce kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2020, přičemž v čl. 4 dohody byla ujednána ztráta výhody splátek. Žalovaná neuhradila ani první splátku splatnou ke dni [datum], dne [datum] tak došlo k zesplatnění celé částky. Žalovaná však nezaplatila ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná svůj závazek písemně uznala co do důvodu i výše, přičemž jedním z účinků uznání závazku je také vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku – má se za to, že tento závazek v době uznání trvá v uznané výši a tuto skutečnost již není třeba dokazovat. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení vyhověl žalobě v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 786,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 000 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč.