6 C 166/2023-58 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaných 1. a 2. uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene ve znění uvedeném ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení resp. převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], přípojka NN, [celé jméno žalovaného]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne [datum]. 2. Následně žalobkyně opakovaně vyzvala žalované ke splnění jeho závazku, tedy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaní však na výzvy od žalobkyně nereagují, proto byla žalobkyně nucena podat tuto žalobu. 3. Žalovaný 1. se k žalobě vyjádřil až před zahájením jednání dne [datum]. Upozornil na chybu v žalobním návrhu, kde je chybně uvedeno spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná 2. vlastní podíl ¼, správně má být, že spoluvlastnický podíl ¼ k předmětným nemovitostem je v SJM žalovaného 1. a žalované 2. Dále namítal, že stavba nebyla dokončena a také nesouhlasil se zřízením věcného břemene na pozemku parc. [číslo]. 4. Žalovaná 2. se ve věci pouze uvedla, že již šest let nežijí s manželem ve společné domácnosti, smlouva o zřízení věcného břemene se jí k podpisu nedostala a tímto tedy považuje ze své strany věc za vyřízenou. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaní 1. a 2. jsou spoluvlastníky nemovitostí - pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec] [okres], okres [okres] (dále jen" zatížená nemovitost"). Žalovaný 1. je vlastníkem podílu o velikosti ¾ a podíl o velikosti ¼ je v SJM žalovaného 1. a žalované 2. Smlouvou [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne [datum] se žalobkyně a žalovaní 1. a 2. zavázali, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], přípojka NN, [celé jméno žalovaného]“. Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN a pilíř NN a předpokládaný průběh věcného břemen je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí této smlouvy. Z tohoto připojeného situačního snímku zcela zřetelně vyplývá, že předpokládané umístění pilíře NN se nachází v rohu pozemku parc. [číslo]. Za zřízení věcného břemene se žalobkyně zavázala zaplatit žalovaným 1. a 2. částku ve výši 1 000 Kč. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) č. Z [číslo], číslo stavby [číslo], název stavby [obec], přípojka NN, [celé jméno žalovaného] vyplývá, že stavba byla ukončena dne [datum]. Čestným prohlášením mandatáře ze dne [datum] bylo prokázáno, že smlouva o zřízení práva věcného břemene byla žalovaným 1. a 2. jako vlastníkům dotčených nemovitostí zaslána dne [datum], urgence byla zaslána dne [datum], žalovaní však žádným způsobem nereagovali a neposkytli žalobkyni součinnost nutnou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Porovnáním projektové dokumentace, která je součástí smlouvy o smlouvě budoucí, fotografickou dokumentací současného stavu, snímky katastrální mapy a geometrickým plánem [číslo] bylo prokázáno, že současný stav a umístění pojistkové skříně v rohu pozemku parc. [číslo] jsou zcela v souladu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalované 1. a 2. k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene č. PR [číslo] nejpozději ve lhůtě 14 dnů. Tato výzva byla zaslána doporučeně a doručena dne [datum], žalovaní nereagovali. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 7. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 8. Podle § 1787 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 a násl. o. z., ve které se zavázali, že nejpozději do 12 měsíců od dokončení uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene přes zatížený pozemek ve spoluvlastnictví žalovaných 1. a 2. Žalobkyně žalované ve sjednané lhůtě vyzvala k uzavření smlouvy, avšak žalovaní 1. a 2. neposkytli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy. Námitky žalovaného 1. tedy nejsou vzhledem k výše uvedenému důvodné, nepřesné označení spoluvlastnického podílu účastníků ve skutkových žalobních tvrzeních je pouze drobným formálním pochybením žalobkyně, které není podstatné. Ve smlouvě o zřízení věcného břemene je označení spoluvlastnických podílů účastníků uvedeno zcela správně, což je pro dané řízení podstatné. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaní 1. a 2. dobrovolně nesplnili svou povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum], nahradil soud podle § 1787 o. z. jejich souhlas se smlouvou o zřízení věcného břemene rozsudkem. Obsah smlouvy o zřízení věcného břemene, jak jej navrhla žalobkyně, odpovídá účelu, který mělo uzavření budoucí smlouvy sledovat. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 431 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby, účast u jednání soudu dne [datum]) a cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 531 Kč za 70 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů).