11 C 226/2024-43 — Okresní soud v Blansku

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 14 928 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl dne , datum, žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 24 měsíců od poskytnutí úvěru spolu s poplatkem ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaná uhradila celkem pouze 1 045 Kč, proto jí vznikla povinnost zaplatit ještě účelně vynaložené náklady ve výši 3 x 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 x 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů úvěrů, exekucí a insolvencí, a podrobil žalovanou tzv. scoringu, kdy posuzoval jeho příjmovou a výdajovou stránku.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne , datum, se žalobcem jakožto úvěrujícím smlouvu o úvěru, na základě níž jí žalobce poskytl převodem na účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 24 měsíců. Úvěr byl pro neplnění splátek žalovanou zesplatněn žalobcem k , datum, . Z listiny označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik bylo zjištěno, že žalobce zjistil, že žalovaná nemá žádné děti, je zaměstnancem s výší příjmu 21 000 Kč, a splácí jiné splátky ve výši 15 000 Kč, a provedl lustraci žalované v registrech dlužníků a exekucí.Soud na daný skutkový stav aplikoval ustanovení § 1879, 580 odst. 1, 1813, 2395 obč. zák. a § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla u této smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobce v řízení netvrdil, že provedl zkoumání příjmové a výdajové stránky žalovaného takovým způsobem, že údaje zjištěné od žalované jakkoli ověřil, a to nejen příjmy, ale i výdaje, které dle shora uvedené listiny nebyly zkoumány vůbec (na bydlení, dopravu, běžné výdaje domácnosti, apod.). S ohledem na jeho omluvenou nepřítomnost u jednání nemohl být žalobce o tomto soudem poučen ani podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná a žalovaný je povinen vrátit žalobci plnění z neplatného právního úkonu, tj. celou dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč (§ 2991 obč. zák.) mínus zaplacená částka 1 045 Kč, tj. částku 8 955 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení od data, kdy byla žalovaná k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána, tj. od data uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní výzvě dne , datum, (výrok I.), a ve zbytku – co se týká nároků vycházejících z neplatné smlouvy a úroků z prodlení - soud požadovaný nárok zamítl (výrok II).Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl úspěch co do 60 % původního žalobního nároku (výrok I. včetně úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozhodnutí), neúspěch co do 40 %, má proto právo na 20 % náhrady nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení, kdy zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 300 Kč, tj. za 3 úkony, které žalobce požadoval, mu náleží mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení žalobce činí celkem 2 252 Kč, z toho 20 % činí částku 450,40 Kč.